Časopis studentů Wichterlova gymnázia

Povolební zamyšlení, aneb co mají společného volby 2021 a 1935

Zdroj: irozhlas.cz

Ve dnech 8. a 9. října 2021 se uskutečnily volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Výsledek byl těsný: koalice SPOLU získala 27,79 % hlasů a hnutí ANO získalo 27,12 % hlasů. Kdo tedy vyhrál? Většina lidí by řekla, že koalice SPOLU, protože získala o nějakých 0,5 % hlasů více. Pokud se ale podíváme na počty získaných křesel, výsledek je trochu jiný. Koalice SPOLU získala 71 křesel a hnutí ANO jich má 72. Proč se to stalo? Došlo už k této situaci někdy v českých dějinách? A jak to vypadá v jiných částech světa?

Důvodem tohoto (zdánlivě nespravedlivého) rozdělení křesel je způsob rozdělení mandátů. Jedná se o poměrně složitý proces, protože křesla jsou rozdělena podle krajů, takže v každém kraji musí kandidující strany mít vlastní kandidátní listinu.

Proces rozdělení křesel začíná vydělením celkového počtu hlasů počtem křesel. Celkem hlasovalo 5 375 090 lidí a bylo potřeba rozdělit 200 křesel. Po provedení této matematické operace nám vyjde 26 875 hlasujících lidí na jedno křeslo. Tolik hlasů potřebuje každý kraj, aby získal 1 křeslo. Tímto číslem dále vydělíme celkový počet hlasů kraje. Díky tomu zjistíme, kolik křesel připadne každému kraji. Rozdělení křesel podle kraje je možné vidět zde. Dále v každém kraji vezmeme počet hlasů stran (nebo hnutí), které získaly více než 5 % hlasů (dostaly se do sněmovny), a vydělíme je počtem křesel, plus dva. Tímto způsobem zjistíme, kolik hlasů je potřeba k získání 1 křesla v každém kraji. V tuto chvíli je jasné, že v každém kraji je potřeba jiný počet hlasů na získání křesla.

Snad jsem tento povolební matematický paradox vysvětlil. Znamená to v důsledku, že například v Praze nebo Středočeském kraji, kde vyhrála koalice SPOLU, bylo k zisku jednoho křesla potřeba přes 20 000 hlasů.  V Karlovarském kraji, kde vyhrálo hnutí ANO, stačilo okolo 15 000 hlasů.

Ptáte se, zda k této situaci už někdy v českých a československých dějinách došlo? A odpověď je ano. Stalo se to během voleb do Poslanecké sněmovny parlamentu Československé republiky roku 1935. To byl klíčový rok dvojích voleb (parlamentních a prezidentských), který měl rozhodnout, zda republika zůstane dále oázou demokracie ve Střední Evropě.  Jak ty parlamentní volby dopadly? Nejvíce hlasů v těchto volbách získala Sudetoněmecká strana pod vedením Konrada Henleina. S 15,2 % hlasů Sudetoněmecká strana získala 44 ze 300 křesel v Poslanecké sněmovně. Ale s “pouhými” 14,3 % hlasů získala 45 křesel Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu (Agrárníci) pod vedením Rudolfa Berana.

Sudetoněmecká strana byla stranou, jejíž ideologií byl nacismus a která se se snažila připojením Sudet k Německu rozbít Československou republiku. V té době byl už  v Německu u moci Adolf Hitler. Agrárníci byli proti tomu  tradiční českou konzervativní stranou, která se nepřetržitě podílela na vládě už od roku 1918.

Výsledky voleb z roku 1935 v Čechách a na Moravě

Výsledky voleb z roku 1935 v Čechách a na Moravě

Dnes si můžeme myslet, že tento rozdíl jednoho křesla zachránil v roce 1935 Československo před nacistickou nebo autoritativní vládou.  Skutečnost je podle mého názoru trochu odlišná.  Sudetoněmecká strana byla se svými 44 křesly daleko od většiny. Poslanecká sněmovna měla totiž, jak jsem už uvedl, 300 křesel.  Zadruhé:  SDP byla protisystémová strana, která byla navíc velkým odpůrcem ostatních protisystémových stran (jako třeba KSČ), a neměla tudíž žádný koaliční potenciál. To nic nezměnilo na tom, že se členové Sudetoněmecké strany snažili vyjednávat s Agrárníky, protože chtěli v koalici nahradit ostatní německé strany (Německé agrárníky a sociální demokraty), jež byly v tu dobu oslabeny. Tento návrh nebyl tak hloupý jak se zdá, protože oslabení stran koalice vedlo k tomu, že měly pouze 149 z 151 potřebných křesel. Nakonec do vlády byla přijata Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská.

Takže potenciální vítězství Sudetoněmecké strany ve volbách roku 1935 by sice pro demokratickou první republiku nevypadalo dobře, ale katastrofa vedoucí k nastolení nacistické diktatury v roce 1935 by se také nekonala.

Děkuji všem čtenářům za přečtení mého článku. Pokud vás mé analýzy zaujaly , rád bych se příště podíval i do jiných zemí. I tam nastaly někdy problémy s volebními výsledky. Neunikly tomu ani Spojené státy americké, kam bych se s vámi příště vydal.

Tagged as: ,

Komentáře nejsou povoleny.