Časopis studentů Wichterlova gymnázia

Volební systémy – Francie

Každá demokratická země má svůj vlastní volební systém. Pojďme se tedy podívat do různých zemí a povšimnout si jejich jedinečných volebních systémů. Dnes se budu zabývat Francií.

Francie je poloprezidentská (5.) republika, což znamená, že nad složením a fungováním vlády mají skutečnou moc jak prezident, tak i parlament.

Dříve byl prezident volen na sedm let všemi členy francouzského parlamentu. Od roku 1962 hlava státu volena v dvoukolových volbách, podobných těm, které probíhají i v České republice. Od roku 2000 je v zemi galského kohouta prezident volen pouze na pět let.

Nyní se přesuňme k zákonodárné moci. Představitelem zákonodárné moci ve Francii je parlament. Ten se dělí na dvě komory. Dolní komorou je Národní shromáždění a horní komorou je Senát.

 

Dnes začnu dolní komorou parlamentu, Národním shromážděním. Národní shromáždění má 577 poslanců volených na pět let. Stejně jako ve Velké Británii je země rozdělena na oblasti s jedním poslancem, na rozdíl od Spojeného království mají volby většinou více kol. Kandidát se může po prvním kole stát poslancem, pokud získá více než 50 % hlasů a volební účast je alespoň 25 %. Jinak se pokračuje druhým kolem. Do druhého kola postupují všichni kandidáti, kteří získali alespoň 12,5 % hlasů registrovaných voličů. Pokud by se nenašli minimálně tři kandidáti, kteří by splňovali tato kritéria, postupují do druhého kola dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů. V posledních volbách vítězná strana získala 60,6 % křesel, aniž by měla více než 50 % hlasů.

 

Dále je zde horní komora Francouzského parlamentu, Senát. Na rozdíl od Sněmovny lordů z minulého dílu je francouzský Senát volen. Volen není přímo, ale sbory místních politiků. Volební obvody navíc nejsou rozděleny proporčně podle populace, takže má venkov větší zastoupení. Moc Senátu závisí na ostatních institucích. V případě, že Senát ovládá stejná strana jako Národní shromáždění nebo prezident, může být ceněným spojencem jedné instituce proti té druhé. Pokud je ale Senát v opozici k oběma hlavním institucím (prezident a Národní shromáždění), jeho moc je zanedbatelná. Například v tuto chvíli je Národní shromáždění pod kontrolou stany prezidenta Macrona. Tato strana nemá v Senátu ani jedno křeslo. Moc Senátu je v tuto chvíli nízká.

Nyní bych mohl navrhovat řešení na úpravu systému. Ale abych pravdu řekl, nechci se opakovat, takže řeknu, že moje řešení by bylo blízké současnému Českému politickému systému. Jediný originální návrh by byl vytvoření samostatných volebních obvodů pro Národní shromáždění pro každé zámořské teritorium Francie.

Děkuji všem čtenářům za přečtení mého článku. V dalším díle se budeme zabývat Německem.

Tagged as: , ,

Komentáře nejsou povoleny.