Zájezd Skvosty Anglie
V sobotu 5.6. ráno se čtyřicet studentů Wichterlova gymnázia s očekáváním shromáždilo před kulturním domem Poklad, výchozím bodem pro týdenní zájezd „Skvosty Anglie.“ Někteří nemohli dospat, a tak čekali na místě již hodinu před plánovaným odjezdem. To ještě mnozí netušili, že je od první zastávky na Britských ostrovech čeká dvacet čtyři hodin strávených v autobuse. Nadšení však převládalo, a tak jsme se za krásného počasí vydali na dalekou cestu. Po náročné noci jsme se nalodili na trajekt přes kanál La Manche (či Anglický kanál) a naše zraky se začaly upínat k obloze, která se čím dál víc zatahovala. Po vylodění v Doveru náš autobus zamířil na levou stranu silnice, čímž na nás poprvé dýchla anglická tradice, později pak v podobě oddělených vodovodních kohoutků, nádherně zdobených vývěsních štítů či mile křivých hrázděných domů.
Naše první kroky na anglické půdě vedly malebným městečkem Canterbury, sídlem anglikánské církve a tudíž i věhlasné katedrály, ve které byl zavražděn Thomas Becket a kterou si pro název své knihy Canterburské povídky vybral ve 14. století Geoffrey Chaucer. Ani jeden z nás asi nečekal, že první prohlídku města absolvujeme již v sedm hodin ráno. Na místě ubytování v Cambridge jsme proto byli kolem poledne, a jelikož naše pokoje ještě nebyly připraveny, vydali jsme se na procházku městem. Největším zážitkem Cambridge pro nás bezpochyby zůstane tzv. „punting“, projížďka na lodičkách pod mosty mezi kolejemi univerzity s poutavým výkladem kormidelníka a univerzitního studenta v jedné osobě. Dozvěděli jsme se, že na této univerzitě studovaly osobnosti jako Isaac Newton nebo korunní princ Charles, ale také příhodu, kdy si Lord Byron přivedl na univerzitní kolej medvěda.
Po noci v hostelu v normálních postelích (na rozdíl od autobusu) jsme se přemístili severně do Nottinghamu, který se proslavil legendou o Robinu Hoodovi a následně do krásného města York s malebnými uličkami a velkolepou katedrálou York Minster, největší v severní Evropě. Nadchlo nás taktéž muzeum „Jorvik“ s pojízdnou expozicí o životě Vikingů. Angličané opravdu umí připravit poutavé expozice. Večer nás přivítalo univerzitní město Leeds, kde jsme sice pouze přenocovali, úroveň hotelu však byla nad naše očekávání.
Čtvrtý den byl ve znamení střídajícího se deště a sluníčka, my učitelky jsme však jásaly, konečně studenti pochopili význam věty „English weather is very changeable.“ Cestou do Liverpoolu jsme se hudebně naladili na Beatlesovskou notu – zpívali jsme nejznámější písně jako „Help“, „Yesterday“ či „Oh darling.“ V rodišti této světoznámé kapely jsme samozřejmě nemohli nenavštívit „Beatles Story“ – muzeum vyprávějící příběh seznámení, hudebních začátků a letech největší slávy této legendy. Po krátké zastávce v Chesteru plném hrázděných domů jsme konečně navštívili jeden z mnoha anglických hradů Warwick. Na tomto hradě mj. pobýval anglický král Jindřich VIII známý nejen svými šesti sňatky, ale i založením anglikánské církve. Hrad si bylo možné prohlédnout nejen zevnitř, ale i procházkou po hradbách s nádhernými výhledy do okolí. Večerní ubytování nás pak příjemně šokovalo, spali jsme přímo v areálu letiště Birmingham a z okna koukali zblízka na letadla na runwayi.
V malebném Stratfordu nad Avonou, který byl naší první zastávkou pátý den, na nás dýchala atmosféra Alžbětinské Anglie – všudypřítomné hrázděné domy, škola, do které chodil sám William Shakespeare, kostel Svaté trojice nebo rodný Shakespearův dům jsme prostě museli vidět. Přímo v jeho rodném domě nás přivítala Williamova matka a otec a provedli nás dobovými světnicemi. Atmosféru Anglie té doby narušoval snad jen celoročně otevřený obchod s vánočními ozdobami a blikajícími řetězy ve výloze. Po dřívější návštěvě Cambridge nesměl chybět ani Oxford s architektonickými skvosty a taktéž perličkou pro studenty – návštěvou studentské jídelny koleje ChristChurch, ve které se natáčely scény filmů o Harrym Potterovi. Možná největším překvapením byl ve stejný den Stonehenge, někomu připadaly menhiry moc malé, někomu velké, překvapivě blízko nebo vzdálené turistům, určitě však byly nezapomenutelným zážitkem a symbolem s velkým S. Na závěr dne, s notnou dávkou humoru a únavy, jsme pro změnu viděli nejvyšší anglickou katedrálu v městečku Salisbury, ve kterém jsme taktéž strávili poslední noc v hostelu s až 11lůžkovými pokoji.
Předposlední den zájezdu byl zároveň posledním dnem prohlídek a chození, a to nadměrného, ovšem s mnohem větším množstvím podnětů. Prohlídka Londýna nabízela skvosty doslova na každém kroku. Před Buckinghamským palácem jsme počkali na střídání stráží, prošli se centrem přes Hyde park, Houses of Parliament, kolem London Eye, sídla premiéra Downing Street 10, Trafalgar Square a zažili jsme i trošku adrenalinu při přesunu metrem k pevnosti Tower a Tower Bridge. Londýn je památkami opravdu nabitý a není v lidských možnostech obejít ho během dne, my jsme však zatli zuby a viděli tak alespoň několik nejdůležitějších a nejnavštěvovanějších míst.
I když se říká, že domů to jede z kopce, cesta zpět se zdála stejně náročná jako do Anglie. Všichni jsme si však vezli kufry plné suvenýrů, foťáky plné zvěčněných obrázků a hlavu plnou vzpomínek a skvělých zážitků.
Na závěr patří velký dík všem zúčastněným za skvělou atmosféru a bezproblémový průběh, a tedy vám, čtyřiceti účastníkům zájezdu a taky mým kolegyním Mgr. Korbelové, Mgr. Mařádkové a Mgr. Zezulkové.
Pokud jste to vše neprožili s námi, nechte se alespoň okouzlit fotogalerií ze zájezdu.
