9. ročník celorepublikové limerikové soutěže za námi
Dne 3. dubna 2018 proběhlo v literární učebně Wichterlova gymnázia slavnostní vyhlášení již 9. ročníku celorepublikové limerikové soutěže na téma Máme rádi oslavy za účasti předsedkyně poroty, pedagogů a soutěžících. Letošního ročníku se zúčastnilo 200 soutěžících z českých základních, středních škol a gymnázií.
Již třetí rok se předsednictví celé soutěže ujala Radana Šatánková (*1980, Frýdek-Místek), česká básnířka, prozaička, novinářka, literární porotkyně a umělecká fotografka. Do světa krásné literatury ji uvedl učitel českého jazyka a literatury Miloslav Oliva na gymnáziu ve Frýdlantě nad Ostravicí. Své texty začala publikovat v patnácti letech. V letech 1995-1999 spolupracovala s Literárním klubem Petra Bezruče ve Frýdku-Místku. Dodnes je ovlivněna slovesným uměním Petra Bezruče i tvorbou lidové vypravěčky a básnířky Olgy Tlučkové. Svou významností a působností však hranice regionu Slezska a severovýchodní Moravy překračuje a vstupuje do kontextu celonárodního písemnictví. Nad slovesnými texty R. Šatánkové si uvědomujeme, jakými směry a tendencemi procházela česká poezie 20. století.
S bravurou a lehkostí sobě vlastní se pohybuje v rovině milostné, humorné, baladické, tragické i ortenovsky elegické. Vidíme vlivy poezie Halasovy, Traklovy, Holanovy, Zahradníčkovy, Ortenovy, Blatného, Kainarovy, Kolářovy i syntézu slova a obrazu jak je známa z literárního a výtvarného umění Ladislava Nováka. Z básnické tvorby Radany Šatánkové můžeme uvést názvy básnických sbírek, např. Medúza (2009), Domovní schůze (2014) a ŽižkOFFnaEX (2016). Své básně i prózu publikuje rovněž na internetu, reflektuje současnou českou literaturu, pořádá autorská čtení i literární večery.
Limerikové texty letošního ročníku pročítala Radana Šatánková s velkým zájmem. Byla jimi doslova fascinována. O tom svědčí její slova: „Existuje několik způsobů, jak jste k oslavám přistupovali. Opět jde o minisondu do Vašeho vnímání a poznávání. Ta nejčetnější skupina veršotepců pracovala s tradiční představou – když se slaví, tak slaví všichni. Důchodci, rodina a samozřejmě mladí. Ať jde o rodinnou oslavu, silvestr, mejdan či párty, každý slaví po svém,
avšak s dostatkem jídla a popisováním příprav na veliké hody. Hojně jsou též vylíčeny nežádoucí účinky nadměrné konzumace alkoholu. Kocovina i bolest hlavy, padání na zem, ztráta paměti alias okénko. Zkušenosti, jaké jste doufám nezažili. Co je podstatné, že o nich víte. Někteří také vědí, že nic se nemá přehánět a hledali tu pravou míru. Jiní mají představu oslav spojenou s větším městem – kalí se v Ostravě, často se jede pařit do Prahy, protože tam to žije. Při některých Vašich příspěvcích jsem se smála o něco déle. Když například slavila zvířátka, dále psychiatr z Opavy, anebo když se do oslav – neoslav přimíchala politika v podobě znovuzvolení Miloše Zemana do funkce prezidenta ČR.“
V kategorii nižší gymnázia a základní školy získal 3. místo Jakub Kraus z Brna, 2. místo Dominik Kališ ze Základní školy Ivana Sekaniny v Ostravě-Porubě a na 1. příčce se umístil Adam Šmahlík z téže školy.
V kategorii vyšší gymnázia a střední školy získali bronz dva soutěžíci, a to: Kristýna Březinová a Vojtěch Kuchař z naší školy, stříbro bylo uděleno Ivanu Škrancovi z boskovické Střední pedagogické školy a Dominiku Račmanovi z Gymnázia Týn nad Vltavou. Zlato bylo zasláno Filipu Hubáčkovi, žákovi z Gymnázia Týn nad Vltavou.
Všem vítězům upřímně gratulujeme a těšíme se na 10. ročník soutěže v tvorbě limericků s tématem RODINA.
Novinkou tohoto ročníku bude nejenom tvorba limericků, ale také možnost vytvoření „haiku“. Haiku je žánrem lyriky s přírodní tematikou. Je tvořeno zvukomalebným trojverším s počty slabik 5 – 7 – 5. Jedná se o nejznámější žánr japonské poezie, jeho tvůrcem je básník Macuo Bašó. V české poezii tvoří básně ve formě haiku např. Marie Dolistová, Roman Szpuk a Rostislav Valušek.
Lukáš Průša
Všem budoucím básníkům přejeme, aby je tvorba naplňovala a pro inspiraci přikládáme almanach, na jehož realizaci se podílela zásadním způsobem zakladatelka této soutěže, které tímto ještě jednou děkujeme.