Hukvaldy – zažít Janáčka!
Na Wichterlově gymnáziu se už stalo tradicí, že studenti druhých ročníků a sext završí studium hudební výchovy celodenní exkurzí do rodiště hudebního skladatele Leoše Janáčka. Letos je exkurze o to vítanější, že Leoš Janáček patří do okruhu oslavenců Roku české hudby 2024. Narodil se totiž 3. července 1854.
Naši studenti bezpečně rozlišují rodný dům Leoše Janáčka s pamětní deskou na štítové stěně (kdysi obecná škola, dnes Informační centrum Hukvaldy) od Památníku LJ, tedy domečku, který si hudební skladatel pořídil v důchodu, aby se měl kam na sklonku života vracet. Vyfotili se s Mistrem pod jabloní, kterou coby nadšený zahradník sázel. Vyšlapali svůj chodníček k lišce Bystroušce, jejíž bronzová socha po nedávném zmizení opět sedí na vršku bludného balvanu v hukvaldské Oboře. Pohladili ji po lesklém čumáčku, pro štěstí, a nechali se unášet jejím příběhem, který tak umně zaznamenal Rudolf Těsnohlídek a kterému Leoš Janáček vetknul hudební nesmrtelnost.
Pod střechou javorů a lip studenti zapěli Janáčkovu čtyřhlasou úpravu písně Ondráš, Ondráš připomínající udatného beskydského zbojníka. Seděli na lavičkách přírodního amfiteátru a představovali si, jak se na pódiu pod širým nebem inscenuje příběh o nešťastné Jenůfce (opera Její pastorkyňa), o vychloubačném, ale zbabělém maloměšťákovi Broučkovi (Výlety pan Broučka) a nesmrtelné Emílii Marty (Věc Makropulos).
Nejlepší na tom bylo, že studenti dělali průvodce sami sobě. Každý si připravil nějaký úsek Janáčkova života, výklad skladby, opery, povídání o vokální či instrumentální hudbě. A tak se ve čtvrtek 2. května (2.C a 2.D) a v pátek 3. května (6.A a 6.B) podařilo našim studentům skutečně ZAŽÍT JANÁČKA. Ať žije genius loci Hukvald!
J. Gajdušková, P. Zimolková, M. Tylečková – vyučující HV a organizátorky exkurze