

Ohlédnutí se za adaptačním kurzem prvních ročníků vyššího gymnázia
Ve dnech 1. až 3. září 2021 vyrazili noví studenti prvních ročníků společně se svými třídními profesorkami Mgr. Petrou Kňurovou a Mgr. Martinou Lubojackou, výchovnou poradkyní Mgr. Martinou Štěpánovou a dvěma animátory Mgr. Tomášem Krchňákem a Mgr. Jiřím Dybalem na adaptační kurz do Beskyd do krásného prostředí horského hřebene Gruně. Pro naše nové studenty byl připraven bohatý program, jehož cílem bylo navzájem se poznat a adaptovat se na nový kolektiv. Při nejrůznějších venkovních aktivitách jsme si užili mnoho legrace a zábavy. Když nám na druhý den vysvitlo sluníčko, absolvovali jsme desetikilometrovou túru krásnou beskydskou přírodou. Všichni si odnášíme společné zážitky, nová přátelství a vzpomínku na závěrečnou aktivitu “pavoučí síť”, při které jsme provázkem vytvořili pomyslnou síť přátelství, která nám bude oporou, kdykoliv se objeví nějaká starost nebo problém.
A jak vnímali adaptační pobyt samotní žáci?
Dle mého názoru byl adaptační kurz velmi povedený. Přijde mi, že se všichni z naší třídy hezky seznámili a vytvořili skvělý kolektiv. Seznamovací hry byly velmi zábavné a daly nám příležitost seznámit se se zbytkem třídy. Díky tomuto adaptačnímu kurzu celé naší třídě hezky započal náš 1. školní rok na Wigymu. (Anička 1. C)
Náš adaptační kurz probíhal v příjemném prostředí Moravskoslezských Beskyd, v hotelu Charbulák. Ubytování bylo velice příjemné, přičemž pokoje jsme si mohli libovolně rozdělit. Všichni na našem pokoji byli velmi klidní a hned od počátku jsme si moc dobře rozuměli. Na pokoji jsme ale moc dlouhou dobu nestrávili, jelikož jsme velice rychle začali s adaptováním. Po dobrém jídle začal první program, kdy jsme se navzájem představili a seznámili se. Zbytek kurzu probíhal velice pohodově a zábavný program se střídal s volnem, ale ani to jsme nemeškali a většinu času trávili s ostatními nad velice zajímavými diskusemi. Jako nejlepší část určitě musím označit procházku k Bílému kříži, jejíž jediná nevýhoda byla ta, že byla moc krátká. Času bylo ale dost a mohli jsme se libovolně loudat. Zajímavým aspektem bylo také psaní dopisu svému budoucímu já, který zůstane zapečetěný u paní třídní profesorky až do maturitního večírku. Když nad tím zauvažuji, myslím, že adaptační kurz prostě nemohl dopadnout lépe a že opravdu pomohl ucelit kolektiv v této skvělé třídě, jen škoda, že tak rychle utekl. (Martin, 1.D)
Za celý realizační tým Mgr. Martina Štěpánová