29. července 1914 – Rakouské dělostřelectvo začalo ostřelovat hlavní město Srbska, Bělehrad. Operace se účastní i několik dunajských dělových člunů.

později – Ruské Impérium reaguje na válečnou situaci na Balkáně. Původní záměr částečné mobilizace byl po konzultacích veliteli změněn na mobilizaci úplnou.

V době první světové války už byly všechny armády občanské. To znamená, že výcvikem projdou všichni muži a pak se přesunou do zálohy a žijí svůj vlastní život až do doby vyhlášení mobilizace. Nevýhodou oproti profesionální armádě, která bývala podstatně menší, je to, že než se zmobilizuje, trvá to docela dlouho a další problém je v neohrabanosti takovéto armády. 

Rusko vyhlásilo svou mobilizaci, protože si bylo vědomo náskoku Rakouska, které už pomalu mobilizovalo. Ruský car Mikuláš II. Alexandrovič se bál toho, že všeobecná mobilizace Ruska způsobí vyhlášení války mezi ostatními státy, a proto chtěl vyhlásit pouze mobilizaci částečnou, ale jeho armádní velitelé ho přesvědčili o tom, že provést částečnou mobilizaci by bylo náročnější než úplnou.

30. červenec 1914 – Rusko mění své rozhodnutí z všeobecné na částečnou mobilizaci, Německo neplánuje vyhlášení mobilizace.

Nejenom Rusko se bálo toho, aby nevyprovokovalo válku. Například Francie z obav před Německem stáhla své vojenské jednotky 10 km od svých hranic. Dále podepsala s Itálií tajnou dohodu týkající se Italské účasti ve válce. Itálie byla členem Trojspolku (Německo, Rakousko-Uhersko, Itálie), ale byla ochotná své spojence zradit poté, co jí byly slíbeny velké územní zisky na Rakousku.

31. července 1914 – Rusko opět vyhlašuje všeobecnou mobilizaci, Rakousko také. Německo vyhlašuje stav válečného ohrožení. Itálie vyhlašuje neutralitu.

Německo, které chce válku za každou cenu. Němci totiž měli pocit, že není fér, aby byli stát s nejsilnější ekonomikou, armádou a další, a měli jen minimum kolonií. Německo doufalo, že válkou je získá. Dále Německo radilo Rakousku aby pomocí ústupků přimělo Itálii k podpoře.

1. srpen 1914 – Německo dostává odpověď Francie na otázku její neutrality. Francie oznámila, že se bude chovat podle vlastních zájmů. Británie podala návrh, aby se Německo a Francie zdržely nepřátelských akcí, dokud je ještě minimální šance na uklidnění rakousko-ruského nepřátelství.Německo i Francie souhlasily.

Kdyby Francie návrh o neutralitě přijala, dalo by jí Německo určité podmínky pro udržení neutrálního stavu mezi nimi. Tyto podmínky by ale byly nesplnitelné. Německo by totiž žádalo o zástavu v podobě francouzských pevností Verdun a Toul. V následujících dvou dnech se ještě císař Vilém snažil vztahy s Francií zmírnit, a proto přistoupil na britský návrh. Měl v plánu si získat neutralitu Francie tím, že si neutralitu prvně zajistí u Velké Británie. 

Další důvod pro udržení Francie v neválečném stavu byl ten, že kdyby vstoupilo do války nemuselo by válčit na dvou frontách, jak zněl původní plán. Náčelník německého generálního štábu Helmuth Johannes Ludwig Graf von Moltke ale císařovy plány ignoroval a i přes jeho nesouhlas se řídil původním plánem.

večer 1. srpen 1914 – Německo nerespektuje neutralitu Lucemburska! Obsazuje strategické železniční tratě.

Německo bylo oproti jiným státům schopno rychlé mobilizace. Ze zkušeností němečtí velitelé zjistili, že železnice je pro přesun vojska nevhodnější prostředek. Všimněte si, že staré železniční mosty v Německu mají na obou koncích mohutné věže postavené z tvrdých hornin jako třeba čedič nebo žula. Mosty měli sloužit v případě napadení Německa jako strategické obranné body. Mnoho z tratí postavených před válkou je dnes nepoužívaných, protože byly postaveny pouze pro vojenské účely.

2. srpen 1914 – Neutrální Belgie obdržela německou nótu vyžadující volný průchod německých vojsk. Belgie dostal 24 hodin na rozhodnutí.

3. srpen 1914 – Belgie odmítá. Německo vyhlašuje Francii válku! Důvodem je, že francouzský letec shazoval pumy na německou železnici.

Toto odůvodnění ale bylo smyšlené.

Hlavní titulek belgických novin ze dne 4. 8.1914

4. srpen 1914 – Německo napadá Belgické město Lutych. Velká Británie vyzývá Němce ke stažení nebo vyhlásí Německu válku.

Napadení Belgie využila britská vláda, která se až do tohoto dne bála, že britští občané nevyrazí Francii na pomoc. Němci předpokládali, že Francie si s společnou hranici dobře zabezpečí, a to jejich konceptu “bleskové války” uškodí a zdrží je. Proto zvolili cestu přes neutrální Belgii, protože předpokládali, že útok tímto směrem nikdo nebude čekat.

23.00 5. srpen 1914 – Velká  Británie vyhlašuje Německu válku.

6. srpen 1914 – Rakousko-Uhersko vyhlásilo Ruskému Impériu válku.

12. srpen 1914 – Velká Británie a Francie vyhlašují Rakousku-Uhersku válku.  Rakouský generál Oskar Potiorek vede útok na Srbsko. Rakousko k útoku shromáždilo 19 divizí. Motto akce zní “utlučeme Srby čepicemi.” Němci bojují s Belgičany u města Haelen.

Vojenský plánek okolí Haelen z roku 1914

V tuto chvíli jsme do války zatáhli všechny mocnosti předválečné Evropy. Celá Evropa je toho přesvědčení, že válka nemůže trvat déle než rok, protože všem účastníkům dojdou peníze. Bohužel se krutě mýlili.

zdroj obrázků: commons.wikimedia.org