Recenze? Né… spíše manipulace
Ne každý je ve škole kopie Einsteina. Nemusíte to být zrovna vy, který řeší logaritmy z hlavy, o přestávce mezi hodinami si spočítá fyzikální olympiádu a nudnou obědovou pauzu vyplní, přece tak vzrušujícími, kvadratickými nerovnicemi. Nicméně každý z nás má v sobě kousek logického myšlení. Proč si neudělat hodinku (nebo radši čtyři) čas a nezavařit mozkové závity nadlidskými úkoly, nechat se strhnout silným příběhem a proč se nenechat pobavit vynikajícím humorem? Jak na to? Zahrajte si Portal 2!
Co odpovíte, když vás osloví kamarád a zeptá se vás, co byla největší a nejlepší logická hra, kterou jste kdy hráli? Před tím, než jsem vyzkoušel Portal 2, řekl bych, že to byly šachy. Období temna mezi logickými hrami učinilo přítrž obrozenecké hnutí v podobě americké společnosti VALVE. Tato firma má na svědomí největší herní “pecky” za posledních pár let. Pokud nepůjdeme příliš do historie, jmenovitě to je jednoznačně Team Fortress 2 a právě hry Portal a Portal 2.
Portal 2 vás zavede do vědeckého komplexu Aperture laboratories, konkrétně do testovací části, ve které probíhá blíže neznámý výzkum, jemuž šéfuje řídící superpočítač GLaDOS. Vy, v kůži testovacího subjektu jménem Shell, jste GLaDOSem požádáni, abyste pro vědu podstoupili sérii testů, na základě kterých bude provedeno vyhodnocení. Princip testů je velmi jednoduchý: jste v uzavřené hale a máte se z místa A dostat do místa B. Přesouvání probíhá velmi originálním způsobem, a to za pomoci portálometu, což je zařízení, které na jakoukoliv bílou plochu generuje, buď modrý nebo oranžový, portál. Logicky, vy se můžete mezi touto dvojicí portálů libovolně pohybovat. Napsáno na papíře to možná vypadá poněkud fádně, celou záležitost je třeba si náležitě “osahat” na vlastní kůži.
Procházení portály vás bude nutit nejen stále dokola přemýšlet nad vaším dalším krokem, kam který portál “nastřelíte”, ale také si vzpomenout na profesora Vavroše. Budete si škubat vlasy, proč jen jste nedávali pozor, když vysvětloval zákon zachování setrvačnosti. Ten a mnoho dalších ve hře podvědomě užijete.
Vaše hloubání nad hodinami z fyziky umocní nenápadná, avšak velice vhodně zvolená hudba, která se intuitivně mění dle vývoje situace a vaše zoufalství rozptýlí velice specifický humor okořeněný špetkou sarkasmu.
Možná by se dalo o hře říct mnoho, mnoho dalšího, avšak mým cílem není ji do posledního scriptu popsat celou. Chci, abyste si Portal 2 zkusili na vlastní kůži. Normálně bych do Glossaria herní recenzi – nerecenzi nikdy nepsal, avšak Portal 2 je naprosto jedinečná záležitost a co na tom, že jste hráčsky nepolíbení – toto je jedna z mála her, která je určená naprosto komukoliv.
Na začátek si nemohu odpustit poznámku, že kvadratické nerovnice jsou náhodou skutečně zajímavé! 🙂
Ovšem o nich jsem v tomto komentáři mluvit samozřejmě nechtěla.
Hra Portal 2 mi byla doporučena spolužákem a již po prvním spuštění mě zaujala. Přiznám, že mě osobně na hře nejvíce fascinuje postava GLaDOS, jejíž počítačově-sarkastické poznámky mě mnohokrát velice pobavily. Nicméně hra celkově se vyznačuje originálním příběhem a poměrně nenáročným ovládáním, tedy dobrou hratelností, proto souhlasím s výrokem autora článku, že zahrát si ji může skoro každý.