Mnozí máte ještě v čerstvé paměti Dny NATO, které se konaly 17. a 18. září 2016 na mošnovském letišti. Většina ze 45 000 návštěvníků, kteří se nedali odradit sobotním deštivým počasím, obdivovala leteckou i pozemní techniku i ukázky špičkové pilotáže.  Ale zajímali jste se někdy hlouběji o to, jaké to je sloužit v armádě? A co všechno to obnáší? Rozhodl jsem se připravit pro vás rozhovor s těmi, kdo se postarali o sobotní zážitek.  Protože o Armádě České republiky se v našich zpravodajských serverech dočtete skoro vše podstatné, rozhodl jsem  zjistit něco, co v našich končinách  až tak známé není.  Má volba padla na vojáky sloužící v německé armádě  – Bundeswehru. Měl jsem zprvu obavy, zda má středoškolská němčina bude na interview stačit. Mé zábrany se ukázaly jako bezpředmětné – vojáci mi rádi rozhovory poskytli a vstřícně přešli do angličtiny.

První německý voják, na kterého jsem narazil, byl asi čtyřicetiletý člen jednotky logistického zabezpečení. Mou žádost o rozhovor neodmítl.

Jak se jmenuje jednotka, u které sloužíte?

Logistikbataillon 472 (472. Transportní prapor).

V čem spočívá Vaše práce u této jednotky?

Staráme se o přepravu vojenského materiálu a proviantu od dodavatelů k armádě. V případě cvičení ze skladů přímo k „bojujícím“ vojákům.

Jak dlouho už tuto práci vykonáváte?

Jedenáct let.

Jste v práci spokojen?

Asi ano.

Je něco, co byste chtěl na své práci změnit?

Nevím, nikdy jsem nad tím neuvažoval, asi nic. Možná nějaké detaily v logistice, ale nic zásadního.

Dochází k nějakému konfliktu mezi Vaší rodinou a Vaší prací?

Asi ne. Nebo alespoň nic zásadního. Je nutné se v klidu domluvit a s rozvahou to zorganizovat (smích).

Jak často máte cvičení? Setkáváte se na nich s nějakými cizími vojáky?

Dvakrát až čtyřikrát do roka, osobně se s žádnými cizími vojáky nesetkávám, ale v mé blízkosti jsou vojáci ze zemí NATO.

Jaké je podle vašeho názoru největší současné nebezpečí pro svět?

Náboženství.

Byl jste někdy v ostrém boji?

Naštěstí ne.

Byly pro vás těžké přijímací zkoušky k armádě?

Normální testy, nic speciálního, na fyzičku v pohodě, ale vědomostní testy mi daly zabrat, musel jsem se na ně hodně učit.

Co vás motivovalo k tomu, abyste vstoupil do Bundeswehru?

Nevím, nějak mě to napadlo, že by to mohlo být zajímavé a že bych mohl zažívat časté změny, poznávat svět, každý den něco nového, ne pořád dokola to samé.

Nakonec jsme se spolu přátelsky rozloučili a já pokračoval prohlídkou k víceúčelovým bitevním vrtulníkům Eurocopter Tiger UHT. Můj druhý „úlovek“ byl o poznání veselejší, optimističtější a energičtější. Jednalo se o  pilota vrtulníku Eurocopter Tiger UHT. Než jsem jej stačil oslovit, všiml si, že mám na sobě německé KSK Hose (ne zrovna nejlevnější kalhoty určené primárně pro speciální jednotky) a pozdravil mě se slovy: „Hallo Kamerad!“ a dotázal se, zdali-se zajímám o Bundeswehr. Odpověděl jsem, že se pokouším dělat reenacting německých výsadkářů z období 2000-2007 a dali jsme se do řeči. Strukturovaný rozhovor se brzy změnil v přátelský pokec několika členů Kampfhubschrauberregiment 36 „Kurhessen“, proto se rozhovor pokusím zrekonstruovat.

Jak dlouho sloužíte jako pilot?

Pilotáž dělám 19 let.

Jste se svou prací spokojen?

Ano, je to úžasné, již jako malý jsem snil o tom, že budu pracovat pro německou armádu a sloužit své milované vlasti. Taktéž jsem snil o tom, že se stanu pilotem. Nakonec mi Bundeswehr umožnil splnit si oba tyto sny naráz.

Takže předpokládám, že na své profesi nechcete měnit asi nic, že?

V podstatě ne, svou práci miluju, ale kdybych už chtěl něco měnit, tak bych chtěl mít více cvičení a hlavně víc ostrých bojových akcí.

Kolik cvičení ročně máte?
Snažím se účastnit všech, kterých mohu, takže zhruba třicet pouze s Německou armádou a dalších šest až osm s ostatními státy NATO. Hlavně s Belgií, Francií, občas USA a před pár lety jsme měli úžasné cvičení ve Španělsku.

To zní senzačně! A kde jste byl nasazen? Předpokládám, že v Afghánistánu.

V Afghánistánu, v provincii Kundus na severovýchodě této nádherné země.

Jak jste se tam cítil?

Moc se mi tam líbilo, je tam nádherná příroda, navíc jsem měl skvělý pocit, když jsem mohl pomoct našim klukům na zemi. Talibánci jim někdy dávali dost zabrat.

Stalo se vám tedy, že jste musel někdy někoho na zemi zabít, abyste ochránil vlastní vojáky?

Ano, stávalo se mi to velmi často, vše se seběhlo velmi rychle, byli jsme přivoláni do nějakého komplikovaného místa, kde se ocitly naše jednotky pod těžkou palbou. Přilétli jsme, zničili jsme povstalce a vrátili se zpět.

Nedělá vám tedy problém někoho zabít?

Ne, už jsem eliminoval mnoho nepřátelských cílů, patří to k mému povolání a když to bude nutné, udělám to znova. Ostatně na misi v Afghánistánu se mi velmi líbilo a určitě bych se tam chtěl někdy zase vrátit.

Jasně, v tom s Vámi souhlasím a chápu Vás. A jak zvládáte pracovní a rodinný život?

Ze začátku to drhlo, ale manželka mě chápe, navíc mí kolegové, to je má druhá rodina (smích) … no když se vše zorganizuje, tak to jde zvládnout.

Když jste tedy říkal, že jste snil o tom, stát se pilotem, jaké pro vás byly přijímací zkoušky?

Ve škole mi vždycky všechno šlo, takže velmi jednoduché. Mimochodem když už děláte reenacting, nepřemýšlel jste někdy o tom, že byste se přidal do Bundeswehru i Vy? Nově je povoleno, aby do armády vstoupili i cizinci.

Párkrát už jsem nad tím uvažoval, ale asi bych do budoucna preferoval nějaké klidnější zaměstnání. I když je to velmi lákavá myšlenka (smích). Ale raději si vystačím s reenactingem.

Reenacting je skvělá věc, tyto lidi obdivuju, hrozně se mi na nich líbí, že dokáží veřejnosti přiblížit to, co my děláme v armádě, ale takovou více osobní cestou.

Další byl člen 2./ ABC Abwehr Regiment 750 „Baden“ – jednotky, která se zabývá výcvikem, organizací a logistikou Bundeswehru.

Jako dlouho už sloužíte?

Letos sloužím už jedenáctým rokem.

Baví vás vaše práce?
Velmi, rád předávám své zkušenosti novým členům německé armády. Důležité je motivovat nováčky, aby se nebáli jít si za svým snem stát se třeba členem Kommando Spezialkräfte (KSK), výsadkových jednotek Fallschirmjägerů nebo třeba Kampfschwimmer.

Chtěl byste na práci něco změnit?
Ne nemám důvod, jak už jsem říkal, mám dobrý pocit, když cvičím nové vojáky (smích).

A jak často míváte taková cvičení?
Běžné přednášky skoro každý den, velké čtrnáctidenní akce třikrát do roka.

Jak se s Vaší prací vyrovnává Vaše rodina?
Ze začátku to bylo těžké, ale teď už jsme si zvykli.

Co považujete za největší hrozbu pro dnešní svět?
Uprchlíky, severní Afriku a Blízký východ.

Co vás motivovalo ke vstupu do armády?

Chtěl jsem poznat nové lidi, pomoct Německu, zažít trochu adrenalinu a myslím, že se má očekávání splnila.

Bylo pro vás těžké dostat se do armády?
Celkem ano, musel jsem se hodně učit na studiu obrany a poté dodělávat různé certifikáty a atestace, abych mohl vykonávat svou práci. Ale stálo to za to úsilí.

Děkuji za rozhovor.