Relikviář sv. Maura

Menší kvízová otázka do začátku. Nejcennější památkou České republiky jsou korunovační klenoty. Víte však o dalším podobně drahém předmětu?

Tento příběh je jako vystřižený z nějaké kriminálky. Psal se rok 1984 a na české velvyslanectví v Rakousku přišel jistý Denny Douglas s nabídkou pro československou vládu. Tehdejší ČSSR by dostala 250 tisíc dolarů za vyzvednutí a převezení blíže nespecifikovaného předmětu historické hodnoty. Vypadalo to jako dobrý obchod, ale česká kriminální policie i přesto začala pátrat na vlastní pěst. Potíž byla v tom, že nikdo nevěděl co a kde hledat. Byl vymezen pouze okruh západních Čech. Čas tedy rychle ubíhal a informací bylo málo. Vyšetřovatelé sháněli informace, kde se dalo. Chodili za historiky s prosbami o pomoc. Jenomže když požádáte člověka, aby našel něco, co vlastně neví, jak vypadá a kde se to tak vlastně může nacházet, máte problém. Však pánové z kriminálky také vypadali v očích znalců jako pěkní hlupáci.

Naštěstí pro české komisaře udělal pan Douglas zásadní chybu. Přál si totiž, aby smlouva byla podepsána v Karlových Varech, což je asi pouhých dvacet kilometrů od Bečova nad Teplou, kde se relikviář ve skutečnosti nacházel. Po druhé světové válce jej zde zakopala rodina Beaufortů-Spontinů, když prchali z České republiky kvůli kolaboraci s nepřítelem.

Za pár hodin od dojednání schůzky kriminalisté pomocí knihy o západočeských památkách a detektoru kovů určili, a tedy i nalezli zakopaný předmět v hradní kapli Navštívení Panny Marie. Z podlahy vyzvedli relikviář sv. Maura, který však byl vjiž rozpadajícím se stavu převezen do kanceláře na stůl Františka Maryšky, vedoucího vyšetřovacího týmu. Taková cennost ovšem nezůstala mimo dohled zbylých kolegů vyšetřovacího týmu. Pravidelně se na ni chodili koukat a kontrolovat, aby věděli, co vlastně objevili.

Vzhledem ke skutečnosti, že se při vyzvedávání z podlahy dno relikviáře oddělilo, ostatky svatých ležely v pytli pod stolem. Posléze by nově objevený skvost přemístěn do pražského trezoru, kde se však dřevěná konstrukce vlivem sucha zničila. Náročný proces restaurování celé této zlatnické památky byl ve výsledku dokončen až po devíti letech.

Tento relikviář domečkového typu v Čechách nemá obdoby. Jde o jedinečný zlatnický skvost z doby románské. Výše zmíněné historické dílo má údajně skrývat ostatky sv. Jana Křtitele, sv. Maura, sv. Apolináře a sv. Timoteje. Podle testů DNA se však ve schránce našly ostatky minimálně tří osob a také jedné ženy, a tak není přesně známo, komu ve skutečnosti relikvie patří. Ale když Karel IV. mohl věřit, že získal opravdové madlo Mojžíšovy hole, proč by lidé ve 13. století nemohli uctívat ostatky svatých již ze století prvního?