Zdeněk Chlopčík (Zdroj: www.chytrazena.cz)

Již osmým rokem můžeme na obrazovkách České televize sledovat úspěšnou a populární taneční soutěž StarDance. Porota je stejně jako v předchozích ročnících soutěže tvořena Tatianou Drexler, Janem Révaiem, Radkem Balašem a Zdeňkem Chlopčíkem. A právě s posledně jmenovaným se nám díky tanečním kurzům, které již léta pořádá se svou ženou Brigitou v kulturním domě Akord, podařilo udělat rozhovor.  Poznali jsme tak jeho názor na soutěž a samozřejmě také na soutěžící!

Pane Clopčíku, porotcem populární taneční soutěže StarDance jste již osmým rokem. Zastáváte roli porotce i v jiných soutěžích?

Byl jsem porotce mistrovství světa sportovního tance, třikrát jsem byl porotcem ve slovenské soutěži Let’s Dance (pozn. slovenská obdoba StarDance), ale v současnosti jsem porotce pouze ve StarDance.

Do jaké míry se liší hodnocení soutěžících ve StarDance od profesionálních soutěží? Nejde v případě StarDance hlavně o pobavení diváků?

To jsou úplně jiná kritéria. Ty celebrity, i když ten termín nerad používám, zkrátka ti, co neumí tančit nebo tančí poprvé, jsou hodnoceni velmi mírně. I když jim udělíme 10, tak je tam pořád spousta chyb. Jde hlavně o show. Já hodnotím tanec a základní kritéria jako rytmus, techniku ale samozřejmě i celkový dojem, jakým na mě daný pár působí.

Někteří diváci vytýkají České televizi, že se show nijak nevyvíjí. Máte stejný názor?

Myslím že ne, soutěž se stále vyvíjí. Loni tam byl zvláštní díl s vozíčkáři (pozn. charitativní akce Konta Paraple, při níž usedá do poroty i hlavní tvář Paraple Zdeněk Svěrák), letos taktéž. Koncept pořadu je samozřejmě stejný, ale tím, že se do něj přidávají speciální kola, kdy soutěžící tančí pouze na české písně nebo jako minulý rok na písně Michaela Jacksona, se pořad posouvá stále dál. Celá show je do detailů promyšlená, tak aby lidi zaujala, a jak můžeme vidět podle sledovanosti, funguje to.

V předešlé řadě byl hlavním tahounem sledovanosti Lukáš Pavlásek, jehož taneční partnerka byla letos přidělena Emanuelu Ridimu. Vidíte v tom nějakou podobnost či spojitost? Například v předpokládaných tanečních schopnostech?

To určitě ne. Emu je výborný, má obrovské cítění, i když není tanečník a techniku nemá až na takové úrovni. Všechny letošní páry jsou zkrátka luxusní. Jsou to baviči, nezávidí si a opravdu to chápou jako show, díky čemuž je tam skvělá atmosféra a žádného prudiče tam nenajdete. 

Žádný Pavlásek?

Pavlásek byl fenomén. Na něj se národ upnul, protože neuměl tančit a ještě silně zdůrazňoval, že je nemehlo a právě díky tomu se dostal tak daleko. Letos tančí všechny páry na své poměry velmi dobře a hlavně jsou to úplně pohodoví lidé.

Máte v letošní řadě nějaký svůj tip na vítěze?

Nejlépe tančila Olga Šípková, ale byla až moc dokonalá. Vloni byla nejlepší Jitka Schneiderová a také nevyhrála. Taťána Kuchařová byla nejlepší ze všech řad, mohla by klidně zkusit i profesionální soutěže a taky nevyhrála, protože lidé nemají rádi, když někdo vyniká nad ostatními, a raději vyberou někoho, kdo se postupně vyvine až na dobrou úroveň.

Tento rok soutěží teprve osmnáctiletý Zdeněk Piškula. Oproti starším „soupeřům“ občas působí v zákulisí poněkud dětsky, ovšem jeho taneční schopnosti jsou podle všeho na dobré úrovni. Jak tohoto tanečníka vnímáte?

Je velmi šikovný rytmicky. Učí se rychle, je nejmladší. Ale nemá takové charisma jako například Emu, který už přeci jen má něco za sebou, ví co s ženskou udělat, jak se zatvářit, a to mi u toho Zdeňka chybí. On to všechno pěkně zatančí, ale zatím je to bez emocí.

Co je podle vás nejčastější chybou tanečníků? Jedná se o rytmus nebo o nášlapy, které často soutěžícím vytýkáte?

Já si myslím, že nejčastější chybou je profesionál. Neodhadne možnosti svého protějšku. Někteří staví zbytečně složité variace, utápí se v detailech. Ta výuka by měla být, stejně jako u nás v tanečních, od nejjednodušších pohybů po postupné vylepšování. Ne hned člověka zahltit detaily.

Ve StarDance jste brán za přísnějšího porotce. Cítíte se tak?

Hm..občas Tatiana Drexler hodnotí přísněji než já. Tím, že jim vytýkám chyby, se jim snažím pomoct. To je můj systém a díky tomu, že jsem hodnotil sportovní soutěže, jsem takhle nastartovaný a to je můj postup.

Je pro vás těžké, když musíte ohodnotit soutěžícího, který je vám sympatický, nízkou známkou, přestože se snaží? Jako příklad může posloužit Láďa Vízek, který již soutěž opustil.

Ne. Takhle zatančil a můj úkol je ohodnotit ho. I kdyby zatančil ještě hůř, tak mu dám klidně trojku nebo dvojku. I snaha se cení. Skvělé je to, že v zákulisí pak nikdo necítí žádnou zášť, protože ví, že já tam mám nějaký úkol a oni tam mají nějaký úkol. V tom je to super.

Za těch sedm řad prošla soutěží velká spousta tanečníků. Je někdo, kdo vám utkvěl v paměti a můžete říct, že k profesionálnímu tanci neměl daleko? 

Taťána Kuchařová a z kluků jednoznačně Aleš Valenta. Ti byli špičkoví. Kdyby trénovali, mohli by zkusit i profesionální úroveň.

Děkuji za rozhovor.

Není zač, měl jste pěkné otázky.