Kterak na mě dýchnul Harry Potter aneb Oxford – pramen věčné inspirace
Na konci prázdnin jsem měla úžasnou příležitost strávit dva týdny v kůži studenta jedné z nejstarších a nejkrásnějších univerzit světa – Oxfordu. Byl to rozhodně zážitek na celý život, neboť atmosféra tohoto starobylého centra vzdělanosti je téměř nenahraditelná. Procházením po ulicích a budovách Oxfordu se člověk přenese o několik staletí zpět a celé město jako by prosilo o to, aby byl jeho příběh vyslechnut.
Nedivím se, že Oxford stejným dojmem působil na řadu spisovatelů a stal se inspirací pro mnoho světoznámých děl. Pokud vám při procházení univerzitou připadá, že jste se ocitli přímo v příběhu Harryho Pottera, není to rozhodně náhodou.
Autorka J. K. Rowlingová se totiž při tvorbě Bradavic nechala inspirovat právě Oxfordskou univerzitou. Proto je tvrzení, že Oxford vypadá jako vystřižený z Harryho Pottera, poněkud nepřesné – neboť je to právě Harryho magický svět, který jako by z oka vypadl tomuto městečku.
Z tohoto důvodu se i velké množství scén z filmů o Harrym Potterovi točilo v budovách univerzity, včetně Bradavické nemocnice, knihovny, schodiště nebo chodeb. Jen velký jídelní sál se musel točit jinde. Ne proto, že by univerzita neměla žádný vhodný, právě naopak – sál na Christ Church College se hodil perfektně. Bohužel měl však místo jen pro tři řady stolů, proto museli filmaři ve studiu vytvořit jeho přesnou, avšak o něco širší, kopii.
J. K. Rowlingová však nebyla jediná, kdo Oxford využil jako předlohu pro své knihy. Například C. S. Lewis, autor slavných Letopisů Narnie, jednoho zimního dne vyšel ze svého oxfordského bytu a osamělá lampa přímo před jeho domem obklopená zasněženou krajinou jej údajně inspirovala k vybrazení vstupu do Narnie z knihy Lev, čarodějnice a skříň. I zdobení na dveřích domu až podezřele připomíná lva Aslana a fauny z příběhu. Studium filologie na Oxfordu jeho kamarádovi J. R. R. Tolkienovi nepochybně také pomohlo při vymýšlení fantastických jazyků z Pána prstenů. A to ani nezmiňuji Lewise Carrolla, který vyprávěním pohádek Alici Liddell, dceři děkana Oxfordské univerzity, dal základy příběhům o Alence.
Díla všech těchto autorů a mnohá další se nacházejí v Bodleyově knihovně v Oxfordu, neboť má tato knihovna právo zažádat si zdarma o kopii každé knihy, která vyjde ve Spojeném království. Pokud tedy někdy toto krásné starobylé město navštívíte a také se necháte inspirovat k tvorbě nějakého světoznámého příběhu, prokažte mi, prosím, jednu laskavost. Nechejte si své dílo v Británii rovnou vydat a dejte mi vědět – ráda si jej v této oxfordské knihovně, stojící přímo uprostřed dění, přečtu.