Zdroj: http://www.soc.ucsb.edu

Nepochybně jste se někdy zamýšleli nad tím, které myšlenkové pochody a vzorce jsou nám vrozené a které naopak získáváme v průběhu života. Pověstné zápolení mužů a žen, respektive jejich vzájemných hodnocení, je prakticky nevyčerpatelným tématem. A někdy může být nadmíru podnětné vyslechnout si názory vyjádřené bez zábran a korektnosti přibývající věkem – ano, ústy dítěte.

Přeneste se nyní se mnou do ostravské MHD, přesněji do ranního autobusu číslo 37. Všichni visíme na madlech a s přibrzďováním autobusu se vyrovnáváme více či méně úspěšně. Vratce balancuji nad mladou paní s dcerou, která může mít asi pět let. Dítě se zájmem pokukuje po okolostojících lidech, převážně mířících do porubských vzdělávacích ústavů. A tu vysloví výrok, ve kterém nenacházíme žádnou logickou chybu: „Holky jedou do školy.“

Matka dívenky se jen usměje a přitaká. Následně ji napadne, jak tuto konverzaci rozvinout: „A co kluci? Ti nejedou do školy?“ Dítě reaguje s neodolatelnou suverenitou: „Ne.“

V tuto chvíli začínám konverzaci pozorněji sledovat. Zatínám zuby i ruku, zatímco autobus vybírá ostrou zatáčku a při tom špicuji uši.
Mezitím konverzace pokračuje a maminka vyzvídá: „Kluci nemusí do školy?“ A dcerka na to přesvědčeně: „No, ne. Holky se učí a kluci si místo toho hrajou a spí.“ Všichni, kdo povláváme okolo, se začínáme potutelně usmívat.

V tuto chvíli se i matka počíná nepokrytě uculovat a další postřehy dcerušky ji bezpochyby zajímají čím dál více. Snaží se opačné pohlaví bránit – je na ní patrné, jak komická a mírně paradoxní jí situace připadá – nicméně je bez šancí. Děvčátko nekompromisně trvá na tom, že holky musí všechno a kluci jen to příjemné.

Čtenář se jistě nyní společně se mnou baví nad vyhraněnými názory předškolního dítka. Není nám ovšem dopřáno potácet se nadále mezi sedadly – je zde zastávka Nábřeží a autobus se téměř vyprazdňuje.
Tato úsměvná příhoda je svým způsobem roztomilá, i když uvážím, že podobné názory (pochopitelně vyjádřené jinými slovy) bych nejspíše očekávala u osoby minimálně o třicet let starší. Člověk se ale neubrání rozjímání nad tím, zda k nám ústy dítěte neproudí něco více…

Navzdory tomu všemu se, pánové, neobávejte. My ženy a dívky proti vám většinou nic nemáme a z té holčičky z autobusu s největší pravděpodobností také feministka nebude.