Zdroj: https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Ostravský_mrakodrap

Erik se probouzí v nemocnici. Z posledních sedmi dnů svého života si vůbec na nic nevzpomíná. Až příchod nečekané návštěvy způsobí, že se mu z paměti vynoří první mlhavá vzpomínka. Od tohoto okamžiku se Erikovi postupně začínají vybavovat jednotlivé události…

Mladý dvacetiosmiletý muž jménem Erik byl velice uznávaným vedoucím pivovaru. Svou kancelář měl v pátém patře čtrnáctiposchoďového mrakodrapu s výhledem na západní část města. Pozici šéfa rezortu zdědil po svém pracovitém otci, který obětoval značce Serden prakticky celý svůj osobní život. Rodině se příliš nevěnoval. Místo toho se zaobíral kvalitou chmele a neustále ležel v knihách, kde se snažil najít pokrokové postupy výroby piva. Svému synovi Erikovi dal ale do života dobrý materiální základ.

Erik ovšem otcovo nadšení nesdílel. „Můj otec měl všechno,“ mumlával si Erik často pod nosem, „práci snů, třípatrovou vilu s bazénem a jako akcionář byl velice úspěšný.“ Většinu toho, co Erikův otec vlastnil, on sám zdědil. To, co Erik svému otci vždycky záviděl byl jeho vztah k Ester, Erikově matce. Ačkoliv se jeho otec řadil k největším workoholikům na světě, svou manželku nikdy nezanedbával a věnoval jí maximum svého volného času. Možná také proto skončila Erikova matka po smrti svého manžela v rukou psychologa, neboť se s jeho odchodem ani po třech letech stále nevypořádala.

Během svých studií zažil Erik mnoho milostných románků a potkal spoustu žen, se kterými by si dokázal představit zbytek života. Pokud ale jeho zamilovanost dospěla do tohoto bodu, mladé dívky obvykle reagovaly rozchodem. Pouze jedna dívka mu na základní škole sdělila, že by si svůj život dokázala představit po Erikově boku. Miriam.

Bylo pondělí. Venku svítilo slunce a po nebi neplul jediný mráček. Erika hrozně bolela hlava. Vzal si proto prášek proti bolesti a s pokřiveným úsměvem nastoupil do auta a vydal se do práce. „Zatraceně!“ zakřičel Erik, když na sebe při prudkém zabrzdění vychrstl šálek kávy. „To zas bude den,“ poznamenal sklesle.

V práci nefungovaly výtahy, a tak musel do pátého poschodí šlapat po schodech. Ten den měl navíc práce jako na kostele, protože musel připravit všechny potřebné dokumenty, aby mohl další týden poslat do prodeje nový tmavý ležák s citrónovou příchutí.

Když Erika zase rozbolela hlava, otevřel veliké okno své kanceláře a šel se nadýchat čerstvého vzduchu. S nezájmem pozoroval střechy nedalekých činžovních domů, když tu náhle sklopil hlavu a na chodníku spatřil Miriam. Posadil se na radiátor a vyklonil se z okna, aby na ní zamával. V tu chvíli ovšem do jeho kanceláře vstoupil kolega přinášející jisté dokumenty. „Eriku, nesu ti ty podklady,“ ozvalo se ode dveří. Erik se zlekl a vypadl z okna. Měl štěstí, že dole na ulici zrovna parkoval kamion s matracemi, který mu pravděpodobně zachránil život. Miriam si okamžitě všimla padajícího muže a ihned zavolala sanitku.

Po dvou dnech v kómatu se Erik konečně probral. Když otevřel oči, spatřil siluetu nádherné postavy. Až po nasazení brýlí zjistil, že je to Miriam. Tělem mu prošel silný elektrický výboj a hrklo v něm. „Jsem ráda, že jsi to přežil,“ řekla držíc Erika za ruku. „To já taky. Rád tě zase vidím.“ „Potěšení na mé straně. Už dlouho jsem plánovala ti zavolat a pozvat tě na kafe, ale chyběla mi odvaha,“ dodala Miriam s úsměvem. To už ale Erik zvonil na sestřičku, jestli by nebyla tak hodná a nezašla jim do automatu pro dvě kávy.

552 slov