Viktor Zavadil jako Jan Palach /Zdroj: csfd.cz/

Dne 21. srpna 2018 byla odvysílána premiéra českého díla Roberta Sedláčka s názvem  Jan Palach, který měl k 27. dubnu 2019 na csfd.cz hodnocení 67 %, což mi přijde trochu podceněné. Příčinou mohou být zejména komentáře filmových fanoušků, kteří zřejmě postrádají povědomí o politickém a historickém kontextu Palachova činu.

V rámci festivalu Kino na hranici 2019 byla mimo jiné uvedena i polská premiéra tohoto filmu. V této souvislosti je symbolické, že s první uměleckou filmovou připomínkou osobnosti Jana Palacha přišli právě Poláci – režisérkou dvojdílné série s názvem Hořící keř uvedené v roce 2013 je Agnieszka Holland.

Sedláčkův film  uvedli také dva z herců, konkrétně Denisa Barešová (Palachova přítelkyně Helenka) a Michal Balcar (Palachův bratr Jiří), kteří konstatovali, že ve svých rolích viděli především velkou zodpovědnost, protože jimi ztvárněné postavy jsou stále naživu.

Také postava Josefa Smrkovského, předsedy Národního shromáždění, se stala typickou pro herce Jiřího Zapletala, který si ji zahrál již potřetí. Poprvé to bylo v seriálu stejného režiséra Roberta Sedláčka České století a poté ve filmu Dubček od Laco Halamy.

Co se týče samotného ztvárnění Jana Palacha, byla jsem příjemně překvapena. Nedokážu sice přesně posoudit, do jaké míry byla osobnost hlavního hrdiny vylíčena podle skutečných událostí a jaký podíl měla umělecká fikce, myslím si však, že účel byl splněn. Běžný divák, který o českou historii zavadil jen letmo, má přeci jen husí kůži při zpěvu hymny na Václavském náměstí a po zhlédnutí dokáže pochopit společenskou atmosféru po osudném 21. 8. 1968.