Osm let školy žil, mlčel jsem
osm let znalosti sbíral
Osmý rok temný stín maturit
tiše mi útroby svíral.

Poslední týdny se na mě snes’
ostatní starosti uhly
S hromadou témat mi nese stres
myšlenky černé jak uhlí

Kafíčko beru si do práce
z otázky jdu na otázku
Na stole tyčí se paláce
složek, črt a knižních svazků

Sto hodin do knížek hleděl jsem
Kdo mi těch sto hodin vrátí?
Když jsem se zhroutil, že nestíhám
kdekdo se začal mi smáti

Teď už však smích musí stranou jít
hodina soudu je tady
Před zkouškou nemohu ustoupit
aniž bych oslabil řady

Tak jsme tu! Přestože každému
důvěra v sebe jde dolů
Přišel den, kdy všichni, doufejme,
úspěšně zúčtujem spolu