Žánr science fiction se těší velké oblibě v nejednom odvětví a také se z něj vyvinulo požehnané množství podžánrů. Jeho zrození datujeme někdy do doby před dvě stě lety, kdy si lidstvo uvědomilo svůj vlastní pokrok a dovolilo si spekulovat. Již v antické literatuře můžeme najít vědeckofantastické myšlenky, ale na scénu se tento žánr dostal až díky jménům Jules Verne, Mary Shelleyová, G. H. Wells nebo Stevenson a Poe.

A proč zase YA? No řekněme, že se starými díly nemám moc zkušeností. Raději volím tituly, které si dnešní společnost a vrstevníci pochvalují a taky se možná snažím vyhnout onomu faux pas, kdy kdysi futuristickou knihu dožene čas a pak vám připadá, že čtete snůšku blábolů. Samozřejmě, že to v mnoha případech neplatí, ale odborník na to nejsem.

Neal Shusterman

To je bestsellerový americký spisovatel literatury pro mládež. Má za sebou už dlouhou kariéru, nicméně jsem vybrala jeho poslední díla.

To první je katastrofický román Sucho, po jehož přečtení – dle slov mých přátel – máte naléhavý pud koupit hromadu balené vody. Dostanete se do společnosti teenagerů, již čelí světu rozvrácenému touhou po uhašení prosté žízně – právě proto se dá do Sucha tak lehce vžít.

Oproti tomu trilogie Smrtka si hraje s velmi fantaskní myšlenkou – nesmrtelností. Regulovat lidskou populaci má na starost cech smrtek, který pomalu podléhá korupci a svou práci začíná brát jako zábavu. Některé smrtky však soucit neopustil a jejich velkou nadějí v boji proti zkaženým členům cechu jsou dva mladí učedníci, Citra a Rowan. Dystopický svět této série nabízí budoucnost ve velmi zajímavých úvahách.

Akta Themis – Spící obři, Probuzení bohové, Jenom lidé

Česká vydání Themis Files

Doufám, že mi prominete zařazení této trilogie do mého článku, neboť do zmiňovaného věkového okruhu literatury rozhodně nepatří. Teenageři ji i přes to MUSÍ ocenit. Oblíbená americká webová stránka Goodreads zařadila všechny díly do žebříčku Goodreads Choice Awards – Best Science Fiction v letech jejich vydání a pro mě představují ideál novodobého vědeckofantastického románu. Kanaďan Sylvain Neuvel zvolil čtivou formu „nahrávek“, během kterých dokáže napínavě vykreslit tajemné „kovové“ titány, emzáky, katastrofické vyhlazování lidstva i filosofické otázky. Překvapující je i všudy přítomný humor a nedokonalé povahy hlavních postav. Vědecká bádání a politické spory dodávají správný šmrnc.

Jak jste si jistě všimli, z těch mnoha dětí sci-fi upřednostňuji (post)apokalyptickou literaturu. Co mě asi na ni nejvíce baví je, jak na určitou pohromu reagují lidé, jak se ji snaží vyřešit/přežít. (Někdy je to podobné jako čtení o holokaustu, kdy si říkáte, že jste rádi, že nesdílíte se smolaři v knize stejný osud.) Přihazuji ještě dvě YA: prequel slavného Labyrintu – Kód horečky a trilogii Renegáti. A jestli vás zrovna nezajímá masové utrpení lidstva, vždycky tu je Star Wars!