Domnělá podobizna Hlaváčka, Zdroj: Wikipedie

Ačkoliv se Horymír Hlaváček zapsal do učebnic literatury jakožto moderní prokletý básník, nesmíme opomíjet jeho osobní a profesní život mimo stránky papíru. Horymír Hlaváček se nikdy nebál vyjadřovat své (často odmítané) názory. Dokonce by se dalo však říci, že i v tomto ohledu předčil Hlaváček své současníky, neb mnoho z jeho výroků skutečně zlidovělo.

Začátky Hlaváčkovy tvorby byly lemovány trním, přesvědčte se sami:

„Jak se říká tomu rýmu, co je aabbc? Obkročný?“

Problémy mu do jisté míry činila dokonce i základní gramatika:

„Vím, že příslušníci národů jsou s malým, ale kontinentů?“

Kde ovšem perlil již od útlého věku, byla matematika:

„Nulou se dá dělit.“

„Záporné číslo se dá odmocnit.“

„Máme 18 časových pásem.“

Obrovským talentem rovněž oplýval v dějepise:

„Antická Amerika.“

Již v raném věku byl v Hlaváčkovi cítit jeho básnický talent:

„Růžová je žůžu, je to barva mužů.“

Zároveň můžeme pozorovat i jeho schopnost kombinovat literární prostředky a vymykat se zažitému:

„Mám to snad říct tiskacím?“