Časopis studentů Wichterlova gymnázia

Čtenářský deníček Sabiny Lyčkové III.

LADISLAV FUKS, ZDROJ: WWW.KNIZNICE.CZ

Fuksovy dva nejslavnější romány

Ladislava Fukse bezpochyby řadíme k obzvláště důležitým autorům druhé poloviny 20. století. Napsal mnoho knih, některé prosluly nechvalně, jiné naopak. Z těch méně známých bych vyzdvihla Myši Natálie Mooshabrové, geniální román se znaky hororu, detektivky i antiutopie. Nemohu si odpustit ani zmínku o Variaci pro temnou strunu, která ve čtenáři vzbuzuje silnou melancholii a soucit. Avšak na vrchol Fuksova díla to dotáhly především dvě knihy. Jde o jeho prvotinu, Pana Theodora Mundstocka, a hororový román, jenž se dostal i na televizní obrazovky ve filmovém zpracování v hlavní roli s Rudolfem Hrušínským, Spalovače mrtvol.

Pan Theodor Mundstock dokonce získal místo ve školním seznamu četby k maturitní zkoušce. Zaslouží si jej ale víc než Spalovač mrtvol?

Na jednu stranu chápu, proč zvolit ze dvou zmíněných do seznamu právě Pana Theodora Mundstocka. Byla to Fuksova prvotina. A také je v zahraničním prostředí mnohem známější než Spalovač mrtvol. Pro vaši představu došla situace tak daleko, že chtěl pochmurné a zároveň absurdní dílo zfilmovat Charlie Chaplin. Nakonec k tomu ovšem nedošlo a já si říkám, jaká je to škoda, neb Chaplin mohl být v roli žida žijícího v konstantním strachu naprosto úžasný. A skutečně, ono to dílo má něco do sebe. Jaksi nastiňuje rysy, které se táhnou celým Fuksovým dílem. Pro Fuksovy hrdiny, hlavní postavy, je totiž typická jakási nehrdinská povaha. Všichni Fuksovi protagonisté vedou jakýsi předem prohraný boj se společností a okolím, alespoň však zůstávají věrní sami sobě. A přiznávám, že nahlédnutí do Mundstockovy hlavy, kterou se mihají zjevné známky schizofrenie, je svým způsoben pro čtenáře atraktivní.

Těžko tedy rozhodnout, které dílo zasluhuje místo na našem seznamu četby více. Zda klasika, indikátor poznání Fuksova díla, anebo jeho zvláštnost, jež se v autorově díle svým způsobem vyjímá.

 

Ukázka z filmové adaptace Spalovače mrtvol. Režie Juraj Herz, kamera Standa Milota, v hlavní roli Kopferkingla účinkuje Rudolf Hrušínský. 1968, ČSFD – 89 %. 

Tagged as: , ,

Komentáře nejsou povoleny.