Finishněme s anglicismy i s tím zbytkem
Jsem Čech, mluvím česky a žiji v Česku. Jsem na to všechno hrdý, nestydím se za to, protože se nemám za co stydět. Miluji Česko a miluji češtinu.
Mé srdíčko ovšem krvácí, když dnes vidím mladé lidi mluvit více anglicky než česky. Bolí mě, když neustále někam vkládají cizí slovíčka – místy se ani nezdá, že by mluvili česky. Mrzí mě, jak, s prominutím, przní náš jazyk. Čeština je překrásný jazyk, který by neměl být zanesen cizími jazyky – jsme Češi, tak mluvme česky! Ne anglicky!
Opravdu si myslím, že bychom na to jako národ měli dbát. Musíme si uchránit svou jedinečnou kulturu před cizími vlivy. Proč? Protože jsme Češi! Máme vlastní historii a jsme jedineční. Máme vlastní překrásný jazyk, jenž nepotřebuje žádná cizí slova, která by jej hanobila.
Proto věřím, že bychom se jako správní vlastenci měli sjednotit a vyhlásit masově anglicismům v našem jazyce válku – nemají v našich životech co dělat. Co navrhuji? Povinně vyučovat vše v češtině. Všechna terminologie a všechna slova budou muset být českého původu, protože jedině tak ochráníme svou kulturu. Jak na to? Ukážu vám to.
Žádné lajky do češtiny nepatří – přece máme vlastní slova – mít rád a líbit se – no a co, že v češtině nemáme dost dobré slovo, které by mělo stejný význam, my si poradíme! Nepotřebujeme angličtinu!
Namísto slova víkend použijeme velmi české a elegantní sousloví konec týdne.
Věta: „Co jsi dělal o víkendu?“ bude nahrazena větou: „Co jsi dělal na konci týdne?“
Ačkoliv je pravda, že se jedná o lehce spornou větu co do významu, jsme Češi a mluvíme česky!
Zároveň jsem si bohužel vědom jisté nepříjemnosti ve školství, mnoho předmětů bude muset změnit svůj název, to však vůbec nevadí – čeština si poradí!
Z matematiky uděláme milující poznání, z filosofie zase milující moudrost a z psychologie pro změnu nauku o duševnu. No, zní to trochu kostrbatě, ale to nevadí, hlavní je, že to neprzní náš jazyk!
Nesmíme dopustit, aby nám angličtina (nebo jakýkoliv jiný jazyk) kontaminovala– ehm, pardon – zamořila naši mateřštinu. Musíme chránit češtinu! Pryč s internacionalismy – ale už, pardon – pryč s mezinárodními slovy! My je nepotřebujeme, vystačíme si s češtinou. Jsem hrdý nacionalista – SAKRA!