Marek Eben na místě činu?

(Pro Glossarium Měrka/Nezdařil) Skupina investigativních dějepisářů Wichterlova gymnázia se vydala po stopách dávné tragédie, ke které došlo v nedaleké obci. Byl to student 7.A a vřesinský patriot Šimon Černý, který upozornil redaktory na místo, kde se neštěstí odehrálo.

Píše se rok 1891. Na rakousko-uherském trůně sedí císař a nikdy nekorunovaný český král František Josef I. Jeho manželce zbývá posledních sedm let života, český národ slaví triumf na Jubilejní zemské výstavě: František Křižík představuje veřejnosti svou dnes již legendární fontánu a první českou elektrickou tramvaj. Velkým lákadlem pro návštěvníky je balon Kysibelka, v jehož koši se mohou vznésti až do výše 400 metrů. Na Slezské Ostravě v témže roce dochází k největšímu důlnímu neštěstí v dějinách OKR: na Jámě Trojice pod zemí zahynulo 61 horníků.

Tyto události do Vřesiny doléhají jenom vzdáleně. Obec žije dále svým poklidným životem. 6. června 1891 se však v má dojít k tragédii, kterou si budou místní připomínat ještě po více než sto letech. Počasí v obci by se dalo charakterizovat okřídlenou hláškou z novely Vladislava Vančury: „Tento způsob léta zdá se mi býti poněkud nešťastným.“ Je téměř symbolické, že se sedmnáct dní po oné vřesinské tragédii má Vladislav Vančura narodit v nedalekém Háji ve Slezsku.

Nuže vraťme se k onomu osudnému dni? Ve Vřesině již několikátý den nepřetržitě prší a místní nezpevněné komunikace se pod ocelovými obručemi povozů mění v ruskou rasputicu, tedy v blátivé moře. Zatímco do podobného terénu by měli v dnešních časech problém vyjet i majitelé vozů SUV s uzávěrkou diferenciálu, pracovití vesničané nemají na výběr a nedbajíce ztížených podmínek vyrážejí na svá políčka dobývat chléb svůj vezdejší. Jedním z nejpracovitějších je Josef Hurník, který se v obci těší velké vážnosti. Nikdo netuší, že jeho cesta s koňským potahem a fůrou dřeva bude jeho cestou poslední. Co se onoho osudného dne vlastně přihodilo? Josefa již nějaký čas pobolívá noha a chůze v blátivém terénu mu proto činí značné problémy. Rozhodne se tedy ulehčit své těžce zkoušené končetině a stoupne si na osu kola. Dělával to tak již mnohokrát a na osu naskakuje se stejnou grácií, s jakou dnes za jízdy na zadní stupačky kuka vozů naskakují popeláři. Štěstí ho ovšem onoho 6. června 1891 opouští. Vůz nečekaně najíždí na kámen, naklání se na stranu, Josef Hurník se zachytává postranice a další události jsou již v režii neúprosných fyzikálních zákonů. Vůz se zvrhne a Josef Hurník je zavalen nákladem dříví. Dnešní zpráva o tragédii by zřejmě končila slovy: muž na místě utrpěl zranění neslučitelná se životem.

Místo tragédie se nachází na křižovatce ulic Mlýnská a U Mostu

Svědkem neštěstí se stává Josefův třináctiletý syn Karel: pro svého otce toho již nemůže mnoho udělat. Vypřahuje tedy koně a běží do obce pro pomoc, která je již zbytečná. Josef Hurník skonává pod nákladem smrkových kmenů. Ztráta živitele je pro rodinu těžkou ranou, tím spíše, že čerstvá vdova Amálie je v naději a očekává již šestého potomka. Tento pohrobek, který neměl nikdy spatřit tvář svého otce, ponese jako připomínku zesnulého jméno Josef. Na paměť tragédie vřesinští instalují v místě neštěstí svatý obrázek. Ten později vystřídá nenápadný pomníček, který stojí v katastru obce dodnes (odhalen byl k 123. výročí události v roce 2014).

Ptáte se, jak tato námi popsaná událost souvisí s Markem Ebenem? To je tak. Posthumus Josef Hurník nesdílel osud Ladislava Pohrobka, který zemřel mlád a bezdětný, ale podařilo se mu zplodit několik potomků. Z jeho krve tak vzešel například slavný skladatel Ilja Hurník nebo Šárka Hurníková, která se provdala za Petra Ebena a postupně povila syny Marka, Kryštofa i Davida, tedy všechny členy hudebního tělesa Bratři Ebenové.

Závěrem si můžeme zaspekulovat: Ví Marek Eben, tento excelentní promotér soutěže StarDance, moderátor pořadu Na plovárně, hudebník, zpěvák a herec o tom, jak významné místo zaujímá v dějinách jeho rodu nenápadná slezská víska Vřesina?