Wikipedie se stala pro mnohé uživatele internetu primárním zdrojem informací. Dá se konstatovat, že od svého vzniku v roce 2002 vytěsnila mnohosvazkové papírové encyklopedie a mnozí ji považují za nejvyšší instanci: „Musí to být pravda, vždyť to píšou na Wiki.“ Otevřená encyklopedie, jejímž editorem se může stát kdokoliv, má své nesporné výhody. Mladým wikipedistou se stal zcela nezištně student Václav Vinkler (2.C), který pro Wiki vytvořil heslo Balnarovo tělísko. Jedná se o průlomový objev, který zcela zásadně ovlivní další směřování psychologie, pedagogiky, biologie a dalších oborů.

O co se jedná? Jde o myšlenkový koncept zformulovaný poprvé PaeDr. Antonínem Balnarem, PhD. na Wichterlově gymnáziu. Jeho podstatou je teorém, který může potvrdit každý pedagog, že „průměrný student nedokáže zapisovat poznámky výkladu a zároveň výklad chápat“. Ztížená možnost kognice nového učiva v situaci, kdy je student od jeho pochopení odváděn jinou paralelní činností (zápis), byla pedagogy (včetně takových géniů jako Komenský) doposud zcela opomíjena. Přitom jde o problém zcela zásadní – praktické vyřešení kvadratury kruhu neboli Balnarova efektu by zcela proměnilo a pozvedlo úroveň školství v České republice. Autor hesla Václav Vinkler sice poznamenává, že existují v pedagogických řadách i jedinci, kteří význam Balnarova efektu zlehčují. Jedním z takovýchto konzervativních pedagogů je Pavel Czernek, který konstatuje, že existují i jedinci, kteří „učivo nechápou, a to ani když nepíšou zápis“.

Ale není to pouze výše citovaný chemik, který hází moderní vědě klacky pod nohy. Nejvyššího stupně nepochopení se dostalo mladému vědci Vinklerovi a jeho idolu Balnarovi ze strany redakce Wikipedie. Heslo Balnarovo tělísko vydrželo na Wiki jen několik hodin, než ho tmáři v internetové encyklopedii bezostyšně smazali! Glossarium ostře odsuzuje tento barbarský počin a volá: HANBA!

Doufejme, že se tímto nezdarem pan Vinkler nenechá zdeptat. Jednou přijde doba, kdy se Balnarovo tělísko do Wikipedie s fanfárami vrátí. Naplní se tak příběh zneuznaného vědce, který předběhl svou dobu. Připomeňme si třeba, že s nepochopením se setkali i jiní čeští géniové: lidé se smáli „meteorologickému stroji“ Prokopa Diviše, hrachům Gregora Johanna Mendela nebo stavebnici Merkur Otto Wichterleho. Dnes přitom nikoho alespoň trochu vzdělaného nenapadne zesměšňovat hromosvod, genetiku nebo třeba kontaktní čočky.

A proto věříme, že přijde den, kdy Balnarovým tělískem bude začínat každá přednáška z pedagogiky na vysoké škole. Balnarův aparát a Balnarův efekt pak budou ozdobou maturitních okruhů v profilových maturitních zkouškách z biologie, základů společenských věd a dějepisu. Jen to bude ještě nějakou dobu trvat.

JEDNOU SE BALNAROVO TĚLÍSKO DO WIKIPEDIE VRÁTÍ!!!