ZDROJ: AUKRO.CZ

Pozn. red.: Autorkou tohoto originálního fejetonu je Claudia Karin Tichá. 

Snažím se žít normální život – i v této hektické době.

To je ale klišé, že? Téměř každá generace opakuje stále a stále totéž. A tak se stále a stále k uzoufání opakují stejné postupy. Například přehazování viny na lidi, věci a okolnosti. To ne já, to oni.

Například teď se náramně nabízí možnost „si odlehčit“ a přehodit vinu na Měrku.

„Ach, ten češtinář! Co nám to jenom dělá? „ Člověk by se za těch 45 minut stihl naučit fyziku, ale ne. Namísto učení zbývá jen psát a doufat, že to stihne napsat co nejrychleji, a ušetřit čas na silozpyt. Nebo snad za toto hektické dopoledne může středa? Ach, ano, zcela určitě. Středa je den nasycený odpornou zrůdností, jež má jméno FYZIKA. Jen kdyby tak už byl pátek… to by pak už bylo jiné kafe. „Kafe?“

Zdá se, že pravda jest konečně nalezena. To chybějící ranní kafe zapříčinilo hekticitu mého dne.

A tak by se dalo pokračovat až na samý konec šňůry, kde by člověk nalezl jen zrcadlo a umyté tácky. Neboť tyhle věci jsou stále vzácnější, už jen k představě. Právě k těmto věcem se člověk málokdy dostane. Ocitáme se na samém kraji nekraje, a vidíme.

Vidíme to.

To my jsme strůjci toho všeho.

Našeho hektického já.

Tak seberte už ten tácek, kruci!