ZDROJ: WIKIPEDIA.ORG

Ve čtvrtek 26. května se vybraní ZSV nadšenci z našeho gymnázia namísto do školních lavic vydali usednout do lavic soudních. Já, jakožto jedna z nich, jsem tedy společně s nimi také zamířila na akci pořádanou porubským Okresním soudem k příležitosti 100. výročí zahájení úřední činnosti Krajského soudu v Ostravě, kde jsme se mohli ponořit do tajů a krás samotného práva. Hned při vstupu do budovy soudu jsme byli překontrolováni justiční stráží, která se ujistila, že přicházíme v míru, třebaže to bylo jasné již z prvního pohledu na ty mladé rádoby Kravaťáky z Wishe oblečených naprosto nadčasově v saku a converskách. Atmosféra v budově soudu v nás vzbudila jakousi touhu chovat se eticky a důstojně, protože na všude přítomné advokáty a soudce bylo nutné řádně zapůsobit. Po chvíli čekání jsme byli tedy konečně usazeni v soudní síni, ve které jsme všichni snad byli naposled, samozřejmě s výjimkou budoucích studentů práv.

BARRANDOVSKÁ SOUDKYNĚ BARBARA, ZDROJ: BARRANDOV.TV

Čekalo nás několik přednášek, z nichž jsme si jako první vyslechli výklad pana soudce Doležílka, který, jak jsme se dozvěděli, se specializuje na civilní právo. Byl to sympatický mladík. Kdybyste ho potkali na ulici, neřekli byste do něj, že vás jedním bouchnutím kladívka může nechat zabásnout na dvě dekády. Jako první považoval za elementární nám objasnit, jak to v soudní síni skutečně chodí. Prý to tam úplně nefunguje jako v Soudkyni Barbaře – pro nás naprosto nestravitelná a šokující zpráva. Pan soudce se dokonce přemohl a pustil nám z tohoto pořadu TV Barrandov názornou ukázku i přes to, že na něm bylo zřetelně vidět, že na něj jdou mdloby pokaždé, když paní soudkyně Barbara otevřela pusu. Dále se s námi podíval na zákon o ochraně spotřebitele a přidal několik takzvaných tips & tricks, abychom pro prodejce nebyli žádná snadná oběť. Tímto také zakončil svou skvělou přednášku.

OSTRAVSKÉ PARAGRAFY – 100 LET KRAJSKÉHO SOUDU V OSTRAVĚ ZDROJ: MORAVSKOSLEZSKY.DENIK.CZ

Jako další přišel na řadu pan soudce Šopek s tématem diskriminace, které upoutalo nejednoho studenta. Nicméně se bohužel musím přiznat, že i navzdory tomu, že pan Šopek vypadal moc mile a téma bylo zajímavé, si toho z jeho prezentace příliš nepamatuji, jelikož poslouchat čtyřicet minut čteného textu z iPadu není nejlepší cesta pro udržení pozornosti mladých studentů. Po panu Šopkovi přichází na řadu další pán na holení. Abych to uvedla na pravou míru, přichází náměstek policejního prezidenta Tomáš Kužel. Hned ze začátku ladí příjemnou notu, když se obecenstva dovolí sundat sako a zůstat pouze v košili. Nejedna slečna z něj oči strhnout nemohla. Pan náměstek nás přenese zpět do dne 10. prosince 2019, datum, jež máme všichni vyryto pevně v paměti ať už vědomě či nevědomě. Jistě si všichni pamatujete na teror, který jsme zažili dokonce i my v uzamčené škole, když se odehrála střelba ve Fakultní nemocnici v Ostravě.

Při této události bohužel nejeden člověk přišel o svého blízkého. Pan Kužel nás provedl od příjezdu policejních jednotek na místo minutu po minutě celou událostí a nevynechal žádný detail. Dozvěděli jsme se, že komplikace jim kupodivu dělaly sociální sítě a blesková rychlost, jíž se informace z uzavřeného okruhu šířily ven. Tento fenomén vnímal pan náměstek jako důležitou oblast ke zlepšení. Mimo to konstatoval, že POLICIE ČR reagovala rychle a s ohledem na situaci velmi rychle. Z obecenstva proudilo množství otázek ohledně typu zbraně, kterou útočník použil a především samotného motivu útočníka. K mému podivení nám prozradil, že útočník byl velmi slušný muž a nejspíše mu doslova „ruplo v bedně“ – sám netušil, co dělá. Přednáška byla opravdu velmi zdařilá a ocenila jsem, že na většinu otázek neváhal odpovědět.

Dále nastupuje na scénu pan Kotula, který nás přenese zpět do reality. V jeho přednášce jsme stručně seznámeni se základy trestního práva. Na tabuli nám promítnul různé druhy talárů a byli jsme obeznámeni s tím, že například talár soudce je černý s fialovým lemem a talár státního zástupce je černý s červeným lemem. Potom jsme se přenesli do diskuse o dopravních nehodách a spustila se vlna otázek ohledně toho, zda je v nějaké dopravní situaci vina na straně chodce a ne řidiče. Dohrabali jsme se k tomu, že za všechno vždycky může řidič.

Přednášky se již chýlily ke konci a my konečně dočkali onoho dlouho slibovaného simulovaného soudního procesu. Jednalo se o loupežné přepadení a celý případ byl kopií reálného případu, který se odehrál pár let zpátky v Ostravě. Součástí soudního procesu byly jako důkazy promítnuty skutečné kamerové záběry. Obžalování se skutečně perfektně vžili do svých rolí. Mluvili hovorovou češtinou a často nevhodně vstupovali do konverzace, až to vedlo k napomenutí soudcem. Zajímavé bylo, že v procesu figurovali skuteční soudci, advokáti a státní zástupci z trestního oddělení, často však ne na svých obvyklých pozicích. Abych celý zážitek nebo spíše možnost se na podstatně dlouhou dobu ulít ze školy shrnula. Veškeré přednášky byly opravdu zajímavé a myslím, že každý si od toho odnesl to svoje. Dokonce si dokážu představit, že mnozí z nás začali uvažovat nad kariérou právníka, soudce či advokáta. Opravdu doporučuji každému z vás soud alespoň jednou navštívit, už jen z toho důvodu, abyste měli šanci nasát patřičnou atmosféru.