Dne 8. listopadu 2022 se uskutečnily federální volby ve Spojených státech amerických. Mnozí předpovídali tzv. červenou vlnu, tedy drtivé republikánské vítězství. Jiní si mysleli, že s červenou vlnou je to sice přehnané, ale Republikáni stejně vyhrají. Všechny okolnosti byly na jejich straně; neoblíbený  Demokratický prezident, ekonomická recese a fakt, že straně prezidenta se v naprosté většině případů nedaří. Ale červená vlna se nedostavila a o republikánském vítězství bych také nemluvil. Takže jak to s těmi volbami vlastně je?

Nejprve je potřeba vysvětlit, k jakým volbám vlastně došlo. Každé dva roky je voleno všech 435 křesel ve Sněmovně reprezentantů. Dále bývá volena třetina senátu. Tento rok bylo zvoleno 35 senátorů ze 34 států (v Oklahomě obě křesla). Rozhodovalo se i tom, kdo se stane guvernérem ve 36 státech a kdo ovládne legislativy ve 46 státech. Když k tomu přidáme 125 referend v 36 státech a DC, tak máme opravdu podstatné volby.

Senát

Demokraté si udrží kontrolu v Senátu. Ze 100 křesel potřebují pouhých padesát, protože v případě nerozhodného hlasování rozhoduje viceprezidentka, v současnosti z Demokratické strany. 50 křesel Demokraté získali, Republikáni jich mají 49. V Georgii proběhne druhé kolo. Dále bych chtěl podrobněji rozebrat 7 konkrétních senátních voleb. Kontrola senátu je pro Demokraty důležitá ze dvou důvodů. Zaprvé, v senátu je poměrně náročné najít Republikány ochotné podpořit Bidenovu legislativu. Druhým a mnohem důležitějším důvodem je kontrola Nejvyššího soudu. Soudce, které jmenuje prezident, musí také potvrdit senát.

Prvním zajímavým státem je New Hampshire. O znovuzvolení se pokusila umírněná Demokratka Maggie Hassan, která vyhrála poslední volby o 0,15%. Podařilo se jí porazit MAGA (část Republikánské strany silně podporující bývalého prezidenta Trumpa) Republikána brigádního generála Dona Bolduca. Před volbami bylo předpokládáno těsné demokratické vítězství, někteří dokonce předvídali republikánské vítězství. Jaký byl tedy výsledek? Senátorka Hassan zvítězila o 9,2% hlasů.

V Arizoně proti sobě kandidovali současný demokratický senátor Mark Kelly, kterého považuji za poměrně progresivního a MAGA Republikán Blake Masters, který bývá často spojován s bílým nacionalismem. Stejně jako v Novém Hampshiru bylo předpokládáno těsné demokratické vítězství, stejně jako v Novém Hampshiru bylo podstatně větší. Mark Kelly zvítězil o 5,3% hlasů.

Před volbami byla Pensylvánie jedním z nejsledovanějších států. Pokud by zde zvítězil Republikán, znamenalo by to s největší pravděpodobností Republikánské vítězství v celém senátu. Současný senátor, konzervativní Republikán Pat Toomey, v roce 2020 oznámil, že se nepokusí o své znovuzvolení.Ve volbách se tedy proti sobě postavili progresivní Demokrat a současný viceguvernér Pensylvánie John Fetterman a televizní moderátor Mehmet Oz, konzervativní republikán z New Jersey podpořený Donaldem Trumpem s vazbami na Erdoganovu Stranu spravedlnost a rozvoje. Původně byl ve vedení John Fetterman, ale poté, co utrpěl mrtvici a voliči se kvůli ekonomické situaci posunuli doprava, se situace obrátila, v posledních dnech před volbami byl za favorita považován Mehmet Oz. John Fetterman zvítězil o 4,4% hlasů.

Státem, který nakonec rozhodl o Demokratické kontrole senátu byla Nevada. Ve velmi těsném souboji se utkali liberální Demokratická senátorka Catherine Cortez Masto a Republikán Adam Laxalt. Z předvolebních průzkumů nebylo možné předpovědět kdo vyhraje. Moje oblíbená stránka na předpověď voleb, FiveThirtyEight, pravděpodobnost vítězství označila jako 51:49 ve prospěch Laxala. Když v Nevadě začali sčítat hlasy, dlouho to vypadalo na těsné Laxalovo vítězství. Když ale začaly přicházet hlasy z velkých měst, začalo být jasné, že to dopadne naopak. V tu chvíli bylo o kontrole senátu rozhodnuto. Senátorka Masto nakonec zvítězila o 0,7% hlasů.

Jediným státem, ve kterém ještě není rozhodnuto, je Georgie. Kandidovali zde proti sobě progresivní Demokrat Raphael Warnock, bývalý kněz kostelu Martina Luthera Kinga, a extrémně kontroverzní MAGA Republikán a bývalý fotbalista Herschel Walker. Osobně si myslím, že kdyby Republikáni nominovali někoho méně extrémního, nebo alespoň někoho, kdo není obviněn z domácího násilí (s použitím palné zbraně) nebo placení několika potratů, i když sám sebe označuje za velmi pro-life politika, tak by Republikáni snadno tohle křeslo získali. Ale nominovali Walkera, takže Warnock získal 49,4% a Walker 48,5% hlasů, což v Georgii znamená druhé kolo. To se bude konat 6. 12. 2022. Osobně si myslím, že Warnock vyhraje, uvidíme, jestli mám pravdu.

Na rozdíl od většiny ostatních států Aljaška nepoužívá systém relativní většiny, ale instant-runoff system. Na prvních dvou místech se umístily dvě Republikánky: Trumpem podpořená Kelly Tshibaka, kterou bych ve kterémkoliv jiném státě považoval za umírněnou a současná senátorka Lisa Murkowski, která je tak umírněná, že by mohla zapadnout mezi umírněné Demokraty. Po sečtení druhých a třetích preferencí zbylých dvou kandidátů zvítězila Murkowski s 53,7% hlasů.

Narozdíl od většiny ostatních senátních voleb se na Floridě výborně dařilo Republikánům. O 16,4%, tedy o mnohem více než bylo očekáváno, zde zvítězil současný konzervativní Republikánský senátor Marco Rubio, kritik Trumpa a jeho MAGA hnutí, a porazil tak liberální Demokratku Val Demings. Na této volbě můžeme vidět ústup popularity Donalda Trumpa oproti jiným, vice tradičním Republikánům.

Sněmovna reprezentantů

Volby do Sněmovny Reprezentantů dopadly extrémně těsně. Kdo ovládne dolní komoru amerického Kongresu jsme se dozvěděli až 17. listopadu, tedy více než týden po volbách. Nakonec zvítězili Republikáni s 222 křesly ze 435. Při srovnání toho, jak sebevědomě Republikáni mluvili o červené vlně, někdy dokonce až o červeném tsunami, a jak volby nakonec dopadly, bych si dovolil celou situaci označit za komickou. Ztráta komory kongresu je sice pro Demokraty nepříjemná, ale přijít o senát by bylo horší. Zaprvé Sněmovna reprezentantů nemá nic společného se jmenováním soudců nejvyššího soudu. Zadruhé má mnohem větší názorové rozpětí mezi svými členy. To na jedno stranu znamená více extremistů, na druhé straně i více umírněných politiků, kteří jsou často ochotni spolupracovat s druhou stranou na legislativě.

Letošním volbám předcházela změna hranic volebních okresů na základě sčítání lidu z roku 2020. Naneštěstí měl však někdo v době vytvoření Spojených států nápad: “Co kdyby hranice volebních okresů vytvářeli politici.” A gerrymandering, tedy snaha zvýhodnit vlastní politickou stranu během kreslení hranic volebních okresů, byl na světě. Jestli chcete vědět, co bych s gerrymanderingem dělal já, přečtěte si můj článek o volebním systému Spojených států Amerických. O gerrymandering se pokusily obě strany v mnoha státech.

Demokraté zde měli své úspěchy i selhání. V Illinois se demokratům spěšně podařilo snížit počet Republikánských volebních okresů z 5 na 3 (z celkových 17 křesel). V Marylandu to nejprve vypadalo na neúspěch. Soud odmítl mapu, která by Republikánům nechala pouze 1 křeslo z 8 a demokraté tak byli nuceni vedle jednoho Republikánského křesla vytvořit i jedno nerozhodné, ve kterém bylo předpovídáno Republikánské vítězství. Nakonec tam ale zvítězil Demokrat, takže nová mapa pro Demokraty není takovou katastrofou. To samé však nemohu říct o New Yorku. Demokraté se pokusili použít mapu, která by Republikánům nechala pouze 4 z 26 křesel. Tu soud zamítl a Republikánům se tak s novou mapou podařilo v jednom z nejmodřejších států Unie získat 11 křesel z 26. Někteří říkali, že špatně dopadnou Demokraté i v Nevadě a Novém Mexiku. V obou případech obětovali jedno bezpečné křeslo, aby získali výhodu. Existovala představa, že se Demokraté rozdělili do volebních okresů, kde je Republikání mohou snadno porazit. Ani v jednom státě se tak nestalo, gerrymander se v Nevadě a Novém Mexiku vyplatil.

Nejznámější případ gerrymanderingu se odehrál v Severní Karolíně po sčítání lidu z roku 2010. V roce 2012 sice Demokraté získali v celém státě více hlasů než Republikáni, ale získali pouze 4 ze 13 křesel. Republikáni ale tehdy udělali jednu chybu, kromě dat o politických preferencí použili při vytváření mapy i informace o rase obyvatel. To ale americký Nejvyšší soud označil za protiústavní v roce 1995. Kvůli tomu byla Severní Karolíně vnucena spravedlivá mapa a nové mapy jsou pečlivě kontrolovány. Když se tedy v roce 2020 pokusili Republikáni nechat Demokratům pouze 3 křesla, soud jim znovu vnutil spravedlivou mapu. Dalším Republikánským selháním bylo Ohio. Tam se sice Republikánům podařilo prosadit mapu, která Demokratům dala pouze 2 z 15 křesel, ale kandidatura populárního Tima Ryana na Senátora Demokraty dotlačila k získání 5 křesel.

Naopak úspěšný gerrymander se Republikánům podařil v Arizoně a Texasu. V Arizoně, která se rychle mění z bezpečně červeného státu na modrý stát, Demokraty připravili o křeslo a jedno červené křeslo, kde posledně vyhrál Demokrat, překreslili tak, že už tam žádný Demokrat vyhrát nemůže. V Texasu se Republikánům podařilo vytvořit 13 velmi Demokratických volebních okresů a zbytek státu rozdělili na bezpečně Republikánské volební okresy. Tím se zbavili všech nerozhodných volebních okresů, kromě jednoho, aby Demokraté nemohli využít demografického vývoje v Texasu, který se již mnoho let pomalu posouvá k politickému středu.

Jako zajímavost nakonec bych chtěl uvést Aljašku. Zde se ve volbách používá instant-runoff systém. Kandidují zde proti sobě umírněná Demokratka a současná reprezentantka Mary Peltola, MAGA Republikánka Sarah Palin a umírněný Republikán Nick Begich III. Poslední volby se odehrály se stejnými kandidáty v srpnu 2022. Mary Peltola tehdy získala 39,7% hlasů a 51,5% hlasů v druhém kole. I tentokrát zvítězila, s 48,7% hlasů v prvním kole a 54,9% hlasů v druhém kole. Vítězství Demokratů v tomto velice červeném státě má dle mého názoru dva hlavní důvody. Zaprvé, Mary Peltola je velice oblíbená a nekontroverzní. Druhým a dle mého názoru důležitějším důvodem je velká míra nepřátelství mezi oběma Republikánským kandidáty. Sarah Palin dokonce před posledními volbami řekla, že při hlasování dala Mary Peltolu na druhé místo.

Guvernéři

Guvernér v kontextu Spojených států je něco jak prezident svého státu. To například znamená, že guvernéři mají právo veta, ve 27 státech jmenují soudce státního nejvyššího soudu. Přestože Republikáni zvítězili ve více státech, vítězi zde byli Demokraté. Podařilo se jim nejen udržet většinu podstatných států, ale i získat tři další. Několik států je zde obzvláště zajímavých.

Někoho by mohlo překvapit, že v některých velice modrých státech zvítězili Republikáni a v některých velice červených zase Demokraté. Takto zvolení guvernéři jsou většinou umírnění a díky svým schopnostem populární. Například guvernérem Vermontu, nejmodřejšího státu v unii, je liberální Republikán Phil Scott, který sám sebe označuje za fiskálně konzervativního a sociálně liberálního. Podobně to před těmito volbami bylo v Marylandu nebo Massachusetts.

Jedním z podstatných Demokratických vítězství bylo znovuzvolení v tzv. Rust Beltu, přesněji v Pensylvánii, Michiganu a Wisconsinu. Za hlavní důvod tohoto výsledku považuji fakt, že Republikáni nominovali poměrně extrémní MAGA Republikány.

Největší Republikánský úspěch mezi guvernerskými volbami jsme mohli pozorovat na Floridě. Postavili se proti sobě současný Republikánský guvernér Ron DeSantis a bývalý Republikánský guvernér Charlie Crist, dnes již Demokrat. V minulých volbách (2018) se DeSantisovi podařilo vyhrát o 0,4% hlasů, tentokrát o 19,4%. Jedná se o tak velké vítězství, že mnozí již považí za jisté, že DeSantis bude Republikánským kandidátem na prezidenta v roce 2024. To je pro Trumpa velice nebezpečné, takže napsal, že “zachránil DeSantise před volebním podvodem” v roce 2018. Vypadá to, že GOP se rozdělí na MAGA Republikány pod vedením Donalda Trumpa a ostatní Republikány pod vedením Rona DeSantise.

Asi nejvíce mě z výsledků guvernerských voleb překvapil ten z Kansasu. V tomto velmi červeném státě byla guvernérkou zvolena Laura Kelly z Demokratické strany. Tehdy vystupovala jako umírněná Demokratka, během svého prvního volebního období se začala prezentovat více jako součást liberální části Demokratické strany. Osobně jsem si myslel, stejně jako mnoho dalších, že prohraje. Byla přece jen zvolena během velice výhodných roků pro Demokraty a Kansas je červený stát. Spletl jsem se. Svého protivníka, MAGA Republikána Dereka Schmidtha, porazila o celé 2,1% hlasů.

Jediným ziskem na poli soubojů o místa guvernérů byla pro Republikány Nevada. Umírněný Republikán a současný šerif v Las Vegas Joe Lombardo o 1,5% hlasů porazil současného senátora Steva Sisolaka, umírněného Demokrata.

Prvním státem, který naopak získali Demokraté, je Massachusetts. Liberální Republikán Charlie Baker se rozhodl znovu nekandidovat, Postavili se tak proti sobě Progresivní Demokratka Maura Healey a MAGA Republikán Geoff Diehl. Jako MAGA Republikán Diehl samozřejmě prohrál, o 29,6% hlasů. To samé se stalo i v Marylandu. Zde se umírněný Republikán Larry Hogan rozhodl znovu nekandidovat, a tak Fiskálně konzervativní/sociálně progresivní Demokrat Wes Moore porazil MAGA Republikána Dana Coxe o 29,1% hlasů.

Posledním státem, který Demokraté obrátili, je Arizona. Zde liberální Demokratka Katie Hobbs porazila jednu z vedoucích osobností MAGA hnutí Kari Lake o 0,8% hlasů. Osobně nejsem příliš překvapený, přestože například FiveThirtyEight dával Katie Hobbs pouze 32% šanci vítězství. Zde můžeme vidět přesun Arizony ze skupiny červených států mezi státy fialové. V současnosti to vypadá, že do deseti let půjde Arizona směrem Colorada a stane se modrým státem.

Legislativy států

 

Dále došlo k volbám v nižších komorách legislativ 46 států a ve vyšších komorách legislativ 42 států. Stejně jako je guvernér státním ekvivalentem prezidenta, legislativy států mají roli Kongresu. Tyto volby byly pro Republikány katastrofou. Nepodařilo se jim získat ani jednu legislativní komoru, je to poprvé od roku 1934 (období extrémní popularity prezidenta FDR), kdy strana prezidenta neztratila ani jednu legislativní komoru. Naopak Demokratům se podařilo získat 2 nižší komory a 2 vyšší komory.

Prvním zajímavým státem je zde Pensylvánie. Státní Sněmovnu reprezentantů před volbami ovládali Republikáni. Z 203 křesel se jim nejprve podařilo získat 200, Demokratům 101 a 2 křesla byla nerozhodná. Po konečném přepočtu hlasů získali Demokraté i Republikáni po jednom křesle, Demokraté tak mají nejmenší možnou většinu. To znamená, že Demokraté po volbách ovládají v Pensylvánii místo guvernéra a nižší komoru legislativy a Republikáni vyšší komoru legislativy.

V Minnesotě se Demokratům podařilo získat kontrolu nad státním senátem. Získali dvě křesla nezávislých senátorů a jedno Republikánské. Vzhledem k tomu, že už předtím měli většinu ve Sněmovně reprezentantů a pozici guvernéra, nyní ovládají všechny instituce státu Minnesota.

Největším úspěchem Demokratů byl však Michigan. Před volbami měli Demokraté pouze pozici guvernéra, nyní ovládnou obě komory legislativy. Kontrolu nad všemi třemi institucemi měli Demokraté naposledy v roce 1984.

Nakonec ještě zmíním volby do Sněmovny reprezentantů Wyomingu. Jedno křeslo zde před volbami držela Libertariánská strana (největší třetí strana ve Spojených státech). V roce 2022 však Libertariáni o dané křeslo přišli, takže nyní zase nejsou zastoupeni v žádné legislativě státu.

Výsledek

Volby v roce 2022 mají dva jasné vítěze a jednoho poraženého.

Prvním vítězem jsou Demokraté. Přestože přišli o kontrolu nad Sněmovnou Reprezentantů, v obou komorách Kongresu získali více křesel, než bylo očekáváno. Prosazování nové legislativy se tedy Bidenově administrativě sice sníží, ale bude daleko od nemožného. Na úrovni států Demokraté dokonce získali 3 místa guvernérů a 4 komor státních legislativ oproti 1 získanému místu guvernéra pro Republikány.

Druhým vítězem jsou konzervativní a umírnění Republikáni vedení guvernérem Floridy Ronem DeSantisem.Těm se totiž ve volbách proti Demokratům dařilo. Stačí se podívat na guvernérské volby na Floridě, Georgii, Nevadě, Vermontu nebo senátní volby na Floridě.

Poraženým je Donald Trump a jeho MAGA hnutí. MAGA republikáni prohráli desitky voleb, které měli jednoduše vyhrát a mnoho Republikánů otevřeně mluví o nominaci někoho jiného než Donalda Trumpa do prezidentských voleb v roce 2024. Je dokonce možně, že tyto volby jsou konec Donalda Trumpa. Nebo, že Republikánská strana nominuje Rona DeSantise a Donald Trump se rozhodne kandidovat jako nezávislý kandidát, což by garantovalo Demokratické vítězství v roce 2024.

Referenda

Nakonec jsem si nechal některá ze zajímavých referend, o kterých bych chtěl mluvit.

V Marylandu a Missouri bude díky referendu legalizována rekreační marihuana. Stanou se tak 20. a 21. státem, kde je rekreační marihuana legální. Podobná referenda Selhala v Severní Dakotě, Jižní Dakotě a Arkansasu.

Colorado se stane prvním státem, který legalizuje houby lysohlávky.

Illinois do své státní ústavy přidá ochranu práva na organizaci zaměstnanců do odborů.

Iowa přidá do své ústavy právo vlastnit zbraně podobné druhému dodatku Americké ústavy. Stane se tak 45. státem, který má právo na držení zbraní ve své ústavě. Zbylých 5 států jsou: Kalifornie, Minnesota, New York, New Jersey a Maryland.

Nevada zavede instant-runoff systém pro své volby do Kongresu Spojených států amerických. Stane se tak třetím státem používajícím tento systém. V roce 2020 byl instant-runoff systém zaveden v Maine a Aljašce. Nevada také přidá Equal rights amendment do státní ústavy. Stane se tak 22. státem, který ve své ústavě zakazuje diskriminaci na základě pohlaví. V Nevadě však tento dodatek chrání i před diskriminací na základě rasy, sexuální orientace, původu a mnoha dalších kritérií.

Oregon jako první stát zavede právo na cenově dostupnou zdravotní péči. Může se tak stát prvním státem, jehož obyvatelé se stanou imunní proti evropským vtipům o ceně americké zdravotní péče.

Kalifornie, Vermont a Michigan přidají právo na potraty a antikoncepci do svých státních ústav kvůli nedávnému zrušení ústavní práva na potraty Nejvyšším soudem Spojených států Amerických. To je důležité hlavně pro Michigan, kde hrozil zákaz potratů v případě, že by Republikáni vyhráli ve volbách do státní legislativy. V Kentucky, podobně jako v Kansasu před pár měsíci, selhalo referendum, které se snažilo přidat do ústavy explicitní prohlášení, že státní ústava práva na potraty nechrání.

Jistě jste se ve škole učili, že ve Spojených státech amerických bylo otroctví ukončeno 13. dodatkem americké ústavy po konci občanské války. To ale není plně pravda. Podívejme se na 13. dodatek ústavy:

“Section 1. Neither slavery nor involuntary servitude, except as a punishment for crime whereof the party shall have been duly convicted, shall exist within the United States, or any place subject to their jurisdiction.

Section 2. Congress shall have power to enforce this article by appropriate legislation.”

Všimli jste si toho “s výjimkou trestu za zločin”? To dalších 153 let umožňovalo státům legalizovat otroctví pro kohokoliv, o kom soudce řekne, že porušil (často zcela nerozumný) zákon. Prvním státem, který otroctví v roce 2018 zakázal, bylo Colorado, v roce 2020 se přidali Nebraska a Utah. Tento rok bylo otroctví konečně zakázáno v Oregonu, Tennessee, Vermontu a Alabamě. V Louisianě referendum, jehož přijetí by však kvůli nešťastné formulaci nejspíše otroctví nezakázalo, selhalo. Považuji za důležité zmínit, že mezi státy, které od roku 2018 otroctví zakázaly jsou jak modré, tak i červené státy.

Jestli si chce někdo přečíst více o volbách ve Spojených státech, doporučím vám cokoliv z FiveThirtyEight nebo třeba tento článek od časopisu Reason.