“UMĚLECKÉ DÍLO” VYTVOŘENÉ UMĚLOU INTELIGENCÍ. SPOLUAUTOR: MGR. JAN NETOLIČKA

Umělá inteligence klepe na dveře. Přesněji řečeno: právě do nich vstoupila. V současné době je schopna vytvořit plnohodnotný text na základě zadaných kritérií. A to i v češtině, v jazyce plném zapeklitých nástrah a pastí. Jak si umělá inteligence poradila se zadáním loňské maturitní slohovky? Na to si můžete odpovědět sami. Předkládáme vám šest krátkých úryvků. Tři texty jsou dílem loňských maturantů a tři zbylé jsou “fejky”, jež vygeneroval počítač. Říkáte si spolu s detektivem Poirotem, že nějaké křemíkové obvody nedokážou nahradit činnost šedých buněk mozkových? Svůj verdikt vyneste až poté, kdy prostudujte následující šestici textů. Které z nich psali maturanti a které vygenerovala umělá inteligence? Připravili jsme pro vás malý testík. odkaz na něj najdete na konci tohoto článku.

Jdeme na to: zadání loňské slohové maturitní práce znělo takto:

Místo, které je mým domovem
VÝCHOZÍ TEXT
Ty můj kraji, ty mé bezpečí, ty má zatvrzelosti, ty má věčnosti (…) Kdyby mi jen oči pro pláč zbyly, já se tam vrátím, já se tam i poslepu vrátím.
(František Halas, Já se tam vrátím)
Zpracování: Líčení reagující na výchozí text.

Text 1

Moje rodná krajina se rozkládá na rovinatém území plném luk a pastvin. Slunce, které se dotýká krajiny, ji osvětluje jako skleněným zlatem. V dáli se tyčí hory s hřebenem posetým sněhem, který se jako bílá hradba táhne po obzoru. Tyto hory jsou mým stínem, který mě chrání před světem, svými útulnými kotlinami a údolími, které se jako do rukou natáhly, aby mě přijaly.

Text 2

Všude kolem mě na sytě zelené louce tancují kytičky různých barev a připadá mi, jako by si připravily taneční vystoupení. Každá si je jistá svou pečlivě nacvičenou choreografií, ví, kdy a kam se má pootočit, aby celé představení vypadalo impozantně. Jsem si téměř jistá, že se předem musely dohodnout i s ptáky, kteří svým zpěvem dodávají celému zážitku tu správnou atmosféru. Poletují nad loukou, hrají si na honěnou nebo posedávají na rozkvetlých větvích stromů.

Text 3

Zde najdeš, co jsi ztratil, a poznáš, co jsi nepoznal. Zde se čas zastaví a ohlédne do dáli, jako by ztratil to, co už nikdy nenajde. Já sám se v tuto chvíli otočím za ním. Najednou je minulost vzdálenější než kdykoli před tím. To místo je a není. Je pomíjivé, a přesto dokonalé. Já s časem si tu podám ruku a on milosrdně zpomalí svůj běh. V tu chvíli vím, že domov jsem našel.

Text 4

Je krásný slunečný den a já sedím uprostřed rozkvetlé louky. Slunce se na blankytně modré louce usmívá a září do všech stran, aby mohlo svými paprsky ohřát vše, na co dosáhne. Má mocnou schopnost rozveselit a uzdravit každého lidského tvora na Zemi, každého živočicha nebo rostlinu. Hladí mě po celém těle a já si uvědomuji, jak krásně mi je. Dnes je na obloze samo, nejsou tam žádné mraky, které mu obvykle dělají společnost. Jemný vítr mi pročesává vlasy a zpívá do uší nejrůznější melodie.

Text 5

Tento kraj je pro mě domovem. Je to místo, kam se vždy ráda vracím, kde se cítím bezpečně a kde mám svou rodinu a přátele. Je to místo, kde se cítím jako doma. A jako František Halas ve své básni, i já se tam poslepu vrátím, protože pro mě není nic důležitějšího než být v tomto kraji.

Text 6

Moje rodná krajina se rozkládá na rozlehlém území plném zeleně. Louky se táhnou až k obzoru, jako by se dotýkaly nebe. Slunce se na nich leskne, jako by je zlato zalévalo. Obklopují mě hory, jejichž masivní silueta se táhne po obzoru. Tyto hory jsou mým stínem, mým útočištěm, které mi poskytuje ochranu.

Tak co? Dokázali jste jednoznačně najít texty, které jsou z pera našich maturantů? Které to jsou? Už máte jasno? Vyzkoušejte si své schopnosti v následujícím testu.