Volby do krajských zastupitelstev, které proběhly 12. – 13. 10., s sebou nesou také jmenování nového hejtmana. V Moravskoslezském kraji, vzhledem k vítězství sociální demokracie, je nejpravděpodobnějším budoucím hejtmanem našeho kraje lídr ČSSD Miroslav Novák. Pan Novák se uvolil Glossariu poskytnout rozhovor (nejen o plánovaných změnách ve školství a v kraji) a tímto bych mu ráda poděkovala za ochotu i za zajímavé podněty, které nám po přečtení tohoto rozhovoru bezpochyby vyvstanou na mysli.

Miroslav Novák, jeden ze zakládajících členů sociální demokracie v Ostravě, bývalý starosta Poruby, náměstek hejtmana a budoucí hejtman Moravskoslezského kraje. Chtěl byste o sobě něco dodat?

Miroslav Novák je především sportovec a člověk, který bere život, jaký je.

Přestože volby už proběhly a skončily vaším vítězstvím, stále o vás mluvíme jako o budoucím hejtmanovi, nikoliv současném. Můžete nám přiblížit, jak takové „ustanovení“ nového hejtmana probíhá?

V České republice, na rozdíl třeba od Slovenska nebo Polska, musí hejtmana zvolit zastupitelstvo. Po volbách máme zvoleno 65 zastupitelů a většinovou volbou, tedy 33 hlasy, bude někdo vybrán hejtmanem. Bývá pravidlem, že je to představitel a lídr vítězné strany, ale nemusí to tak být. A na Slovensku nebo v Polsku probíhá naopak přímá volba hejtmana paralelně s volbami do zastupitelstva, tak jako u nás bude přímá volba prezidenta v příštím roce. Tam je to dáno – člověk vyhraje, je hejtmanem. U nás se může stát cokoliv. I preferenční hlasy jsou jen doporučením voličů, ve většině případů se to respektuje, ale třeba před čtyřmi lety v Ústeckém kraji nastal případ, kdy lídr ČSSD, který měl i nejvíce preferenčních hlasů, se nakonec hejtmanem nestal.

Jaký je váš názor na původní myšlenku marxismu?

Já beru marxismus jako ideologii, jako směr, který vznikl v období, kdy společenské a majetkové rozdíly byly mnohem větší než dnes. Považuji ho za překonaný, přesto v každé filosofii, i v každé z těch starých antických filosofií, je pořád něco, co se i dnes dá uplatnit. To znamená, že žádnou filosofii nemůžeme zavrhnout, byť s ní nesouhlasíme.

A teď konkrétněji k našemu kraji, za předpokladu, že se hejtmanem skutečně stanete:
Jak hodláte zakročit proti nezaměstnanosti v MSK? Na to se vás asi ptají v každém rozhovoru, tak já to upřesním – konkrétně s problémem odchodu perspektivních mladých lidí z kraje?

Já si myslím, že lidé odcházejí nejen proto, že nejsou schopni najít uplatnění v tomto regionu, byť to je ten hlavní důvod, ale třeba odcházejí „na zkušenou“. A to mi nevadí, říkám, že i ten Honza v pohádkách si sbalil uzlíček a šel, ale je důležité, aby se vrátili, a k tomu je třeba vytvořit takové podmínky, nejen pracovní, ale i společenské – kultura, volný čas, sport, aby měli lidé důvod v tomto regionu zůstávat a vracet se do něj. U mladých lidí, především u vysokoškolsky vzdělaných, mám za to, že je potřeba, aby náš kraj, který je jedním z největších krajů této země, byl i sídlem nějaké významné státní instituce, jako je třeba Vrchní soud v Olomouci nebo Úřad pro hospodářskou soutěž v Brně. Ostrava by měla určitě být také místem jedné z podobných centrálních institucí.

Ve vašem volebním programu je psáno, že součástí vašeho zakročení proti problému nezaměstnanosti v kraji bude i vytvoření efektivního vzdělávacího systému. Co je v současném systému špatně, co plánujete vylepšit?

Především v oblasti středního školství vznikla spousta oborů, které nemají vazbu na stávající trh práce. Když to vezmu z opačné strany – tady jsou třeba prosperující strojírenské podniky jako Vítkovice Machinery Group, a ty nejsou schopny najít kvalifikovanou středoškolsky vzdělanou pracovní sílu, jelikož tyto obory prakticky zanikly. Máme spoustu bankovních poradců, asistentek a filosofů, ale pro ně ten trh práce v současné době není a kraj v rámci středního školství má možnost tento systém redukovat. Já to chci provázat právě s těmi zaměstnavateli, protože podniky jsou ti, kdo absolventy následně zaměstnává. U vysokých škol to funguje, s tím, že lidé samozřejmě odcházejí, protože ne vždy najdou uplatnění, ale u vysokoškolských absolventů není problém najít pro ně uplatnění v moravskoslezských firmách.

Zajímal by mě váš názor na státní maturity. Je to dobrá nebo špatná věc? A jak se stavíte ke zrušení dvou úrovní?

Já si myslím, že státní maturita je dobrá myšlenka, která byla špatně provedena. Měl by být nějaký základní srovnávací test, jako byl v dobách minulých, ale potom má každá škola svou odbornost. Dnes máme v podstatě stejné maturity u gymnaziálních oborů jako u technických. Z těch techniků potom děláme humanitárně vzdělané lidi a naopak, gymnazisty mnohdy tlačíme příliš do technických záležitostí. Určitá úroveň státní maturity by měla být jednotná a potom by to mělo být na vůli škol, které obory „vypíchnou“ a jakým způsobem si to nastaví. Ten systém, který je u nás, je zaprvé drahý, zadruhé neefektivní a zatřetí, původní myšlenka, že vyšší úroveň maturity bude sloužit jako vstupenka na vysokou školu bez příjímacího řízení, se ukázala jako lichá. Nebylo to vykomunikováno s rektory vysokých škol a vysoké školy to neuznávají.

Plánujete ve funkci hejtmana uskutečnit nějaké převratné změny, ať už v oblasti životního prostředí nebo dopravy, kterými jste se zabýval doposud, nebo v jiných oblastech?

Žádné převratné změny neplánuji, věci musí jít kontinuálně. Ale jak jsem říkal, chci, aby Moravskoslezský kraj dosáhl úrovně, kam patří, tedy aby byl nejprosperujícnějším a nejdynamičtějším ze všech třinácti regionů kromě hlavního města Prahy.

A na závěr trochu neformálněji, jaká je vaše nejoblíbenější kniha? Film? Hudba?

U hudby nejsem vyhraněný, poslouchám rockovou hudbu, poslouchám střední proud, folk i vážnou hudbu – skladba mi buď „sedne do uší“ a líbí se mi, nebo se mi nelíbí. Mou nejoblíbenější skladbou je Ničeho nelituji od Edith Piaf. Z filmů je to Hrabě Monte Christo, verze ze šedesátých let, a Hrabě Monte Christo je taktéž má nejoblíbenější kniha.