Píše se neděle 18. listopadu. Diváci se koukají na hodinky, je krátce po osmé večer. Radek Štěpánek hraje na tenisovém kurtu O2 arény rozhodující zápas proti Almagrovi ve finále Davisova poháru. Za stavu 2:1 na sety má v deváté hře mečbol a servíruje na podání. Jen dva údery mu stačí k senzaci, která se skrývá v podobě celkového triumfu v této soutěži. Ano, je to tak! Almagro trefuje bekhendem míček, ten má špatnou rotaci a zastavuje se o síť. Propuká obrovská euforie. Štěpánek proměňuje mečbol, okamžitě odhazuje raketu a s tváří v dlaních padá v euforii na kolena a oslavuje historické prvenství ve stém finále Davisova poháru. Po pár setinách sekundy si úspěch uvědomuje i celý tým, přeskakuje reklamní mantinely a běží oslavovat za Štěpánkem. Senzační úspěch českých tenistů byl na světě!

Ještě předtím než byl samotný víkendový finálový program zahájen, museli organizátoři na tuto významnou událost připravit pražskou O2 arénu. Oproti finále Fed Cupu, které se na stejném místě konalo před čtrnácti dny, měli stavební dělníci a technici na přestavbu a přípravu haly pouhých 24 hodin. I tak v rekordním čase vše zvládli, a proto již v úterý mohli čeští tenisté na rychlém povrchu trénovat ve své obvyklé sestavě. Kapitán Navrátil jako v celé sezóně i pro pražské finále nominoval Tomáše Berdycha, Radka Štěpánka a náhradníky Ivo Mináře s Lukášem Rosolem.

Před finále se dlouho vedly spekulace o šancích českých hráčů na zisk „salátové mísy“. Hovořilo se o taktice obou týmů, současném rozpoložení sil a výhodě domácího prostředí. Vše nasvědčovalo tomu, že nás čeká nesmírně vyrovnaná partie. I když vzájemná bilance hovoří ve prospěch „La Furia Roja“, čemuž napomáhá i poslední konfrontace se španělskými tenisty z finále před třemi lety v Barceloně, nelze se na ni ohlížet a dávat důraz.

V domovské aréně pražské Slavie nesměli při finále chybět jediní čeští, respektive českoslovenští držitelé daviscupového titulu z roku 1980. Ivan Lendl, Tomáš Šmíd, Jan Kodeš, Pavel Složil a tehdejší kapitán Antonín Bolard, který také pamatuje poslední výhru nad španělskými tenisty v roce 1971.

Španělský tým do Prahy přiletěl v následujícím složení. Nehrající kapitán Alex Corretja nominoval na post jedničky Davida Ferrera, který tak nahradil zraněného Nadala. S ním do Prahy přiletěl i Nicolas Almagro a dva deblisti Marcel Granollers s Marcem Lopezem.

Víkendový zápasový maraton stého daviscupového finále mezi Českem a Španělskem v pátek zahájila podle losu, který proběhl ve čtvrtek na pražské radnici, dvouhra mezi českou dvojkou, Radkem Štěpánkem, a španělskou jedničkou, Davidem Ferrerem.

Podle očekávání se současně pátému hráči světa zápas vydařil na výbornou a s výhrou neměl sebemenší problém. Štěpánek sice předváděl skvělé údery, dobře se pohyboval po základní čáře, avšak na vítězství to i přes vyrovnaný začátek nestačilo. Za necelé tři hodiny tak po vítězství 6:3, 6:4 a 7:5 španělský singlista oslavoval první vybojovaný bod pro svou zemi.

V nelehké situaci se tak po první dvouhře ocitl Tomáš Berdych. Za stavu 0:1 se totiž musel pokusit srovnat skóre, aby se španělští tenisté nedostali do brejku a v sobotní čtyřhře ho neproměnili. Na kurtu se česká jednička postavila proti Nicolasi Almagrovi. Český tenista opět ukazoval, že má i přes neúspěch na Turnaji Mistrů formu. Zahrával krásné prohozy, pohrával si se Španělem na síti a i díky dalším aspektům hry vyhrál první sadu v poměru 6:3. Úplným opakem bylo druhé dějství. Almagro se poučil ze svých chyb, byl daleko důraznější a bystřejší. Důsledkem byl Španělův zisk druhého setu. Jako na houpačce, takový byl tento duel. Ve třetí sadě totiž dominoval stejně jako v první Tomáš Berdych, jenž se tak přiblížil k výhře. Nesmírně herně vyrovnané bylo čtvrté dějství, které dospělo až do tie-breaku. Dá se říci, že v něm měl španělský singlista i trochu štěstí, naopak český tenista smůlu. Proměněný Almagrův setbol určil, že se bude hrát i pátý rozhodující set. V něm byl v hlavní roli tentokráte opravdu Tomáš Berdych, jemuž se vyplatil razantní servis, proměnil mečbol a „nekonečně dlouhou“ bitvu nakonec dovedl do vítězného konce. Po setech 6:3, 3:6, 6:3, 6:7 a 6:3 srovnal skóre a dodal tak svému parťákovi, Radku Štěpánkovi, realizačnímu týmu i samotným fanouškům klid do sobotní čtyřhry.

Do té nehrající kapitán Navrátil postavil své největší deblové jistoty, Tomáše Berdycha s Radkem Štěpánkem. Ti proti sobě měli pár, který do Prahy přiletěl rovnou z londýnského Turnaje Mistrů. Marcel Grannolers s Marcem Lopezem totiž ještě v neděli večer hráli finále této soutěže, v níž s přehledem triumfovali. Zkušená česká deblová dvojice se tak po právu musela o „sobotní bod“ bát.  Začátek domácím tenistům vůbec nevyšel. Španělé měli na kurtu převahu a jednoznačně si budovali svým pojetím hry respekt. Na těžké zápasy jsou však Berdych se Štěpánkem z předešlých čtyřher zvyklí, a i přes prohraný první set je právě tento stav nakopl k lepšímu výkonu. Druhá sada proto nabídla daleko vyrovnanější partii, ze které nejvíce vytěžili právě české barvy. Štěpánek se skvěle pohyboval u sítě, Berdych zase skvěle riternoval a výsledkem této týmové spolupráce bylo srovnání na 1:1. Nejdůležitějším momentem celé čtyřhry byla nádherná výměna ve třetím setu, kdy se čeští tenisté dostali do takové ofenzívy, že zcela odzbrojili Grannolerse s Lopezem, a ziskem této sady se přiblížili vítězství v sobotním zápase.  Obrat skóre dokonali svěřenci kapitána Navrátila vzápětí. Nejprve za stavu 4:2 na gemy proměnili brejk a podrželi si podání. Následovanou hru ve shodě rozhodl smečí Tomáš Berdych, vyústěním tak bylo konečné vítězství 6:3, a také první brejk ve stavu skóre obou dnů na zisk „salátové mísy“.

Zmiňovaný brejk, který Češi vybojovali v sobotní čtyřhře, mohla už v neděli odpoledne proměnit česká daviscupová jednička. Tomáš Berdych se utkal s Davidem Ferrerem, který byl zatím jediným španělským hráčem bez porážky v tomto finále. Neporanitelnost si také pátý hráč světa uchoval i po první nedělní dvouhře. Český hráč nehrál špatně, nicméně Ferrer byl ve vynikající formě. V každém setu vždy v úvodu domácímu hráči výrazně odskočil, měl více ze hry a to zapříčinilo po 2 hodinách 24 minutách Španělovo vítězství a opětovné srovnání na 2:2.

Rozhodnout tak měla dvojice Štěpánek – Almagro.  Karvinský rodák měl před sebou životní zápas, o kterém se mu ani nesnilo. Český singlista byl jako na koni, přičemž ho hnalo domácí publikum ve vyprodané pražské O2 aréně. První set vyhrál poměrem 6:4. Druhé dějství měl v rukách opět Štěpánek, a i když byl Almagro proti, v tie-breaku, do kterého se oba soupeři svou hrou dostali, to byl právě domácí hráč, jenž nasázel Almagrovi kanára a získal i druhý set, 7:6. Všichni už v tu chvíli tušili, že zisk „salátové mísy“ je blízko. Jak by také ne, k jeho zisku scházela pouze jedna sada. Ve třetím dějství Almagra posílila nějaká vnitřní síla. Opravdu, byla to obrovská změna v jeho pohybu a hře. Štěpánek na tuto situaci sice reagoval, ale ne tak, jak by si on sám představoval. Jednoduše řečeno, španělský tenis zažil boom pouze ve třetí sadě. Jindy hlasité španělské fanoušky ve čtvrtém dějství utišilo fandění domácích. Štěpánkovi totiž samotná vůle a chuť po „míse“ říkala, že musí tento zápas dotáhnout do vítězného konce. Klíčový moment přišel v deváté výměně, která je podrobně popsaná v úvodu reportáže. A mohlo se slavit! Přesně před dvěma týdny se na stejném místě radovaly české tenistky. Dnes to byli jejich mužští protějšci. Byla to dlouhá cesta, která vyvrcholila právě v roce 2012. Na Davisově poháru už budou navždy vyryta jména českých hráčů. Tento úspěch navíc několikanásobně podtrhuje to, že se hrálo jubilejní sté finále. I proto titulky všech novin po světě hlásají, jak je tento úspěch výjimečný.

Nezbývalo už nic jiného, než předat pohár českým tenistům, čestně přát druhé místo španělskému týmu, ocenit rozhodčí i sběrače míčků a udělat závěrečnou fotku domácích tenistů se „salátovou mísou“ a také symbolicky zaznamenat snímek letošních vítězů a československých šampiónů z roku 1980. Tak uvidíme, zda další titul Česká republika získá za dalších dvaatřicet let. Věříme však, že se to českým barvám povede daleko dříve, třeba již příští rok, kdy budou trofej obhajovat.