Metrix Steel aneb Legenda Hroznové Lhoty
Nadaný rapper, beatboxer, parkourista, který se z neznámého interpreta propracoval až do oslnivých světel showbyznysu – to všechno Metrix Steel podle mnohých není a nejspíš nikdy nebude. Snad.
Vskutku, schopnosti tohoto mladíka ve zmíněných oblastech by se s dobrým úmyslem daly nazvat zábavné. Jedno mu však nemůžeme upřít, má originální pohyby jak na nohou, tak na zemi. I své jméno odvodil od svého nejspíš nejpovedenějšího triku, kdy se vyhýbá imaginárním kulkám jako Neo v kultovní trilogii Matrix. Navzdory jeho marnosti má ale o fanoušky postaráno a o finance za své výstupy také (přestože většinou tři čtvrtiny toho spolknou jeho „agenti“). Což nás přivádí k otázce – proč je tak populární?
Na českém YouTube o sobě dal poprvé vědět ve videu „Hroznová Lhota“, kde vyzdvihuje svou vesnici podezřele frázovanými větami jako „Žjo Hroznová Lhota je můj start, Hroznová Lhota je můj cíl, Hroznová Lhota je můj život. Není to betonová džungle, ani růžový sad, je to hroznový sad.“ Přestože byl tento počin bezpodmínečně odpískán v hodnocení videa, Metrix se nedal odradit a všem svým haterům řekl, co si o nich myslí, ve svém nejsledovanějším klipu, Metrix – Hejtrs v rohu. Z kaluže do bláta, dalo by se říci. Paradoxně se však po tomto hudebním počinu (a zločinu) z Metrixe stala poměrně populární osobnost a poptávka po něm rapidně vzrostla. Ať už se předvede s čímkoliv, nutí to většinu diváků zamyslet se nad jeho mentální úrovní. To však majitelům klubů nevadí, vždyť na Metrixe chodí pomalu více lidí než na seriózní umělce a kapely. „Hejtry“ na vystoupeních prakticky nemá, jelikož se jim nechce platit ani ta minimální částka, aby ho viděli naživo. Další lidi ho už vůbec nechtějí podporovat v jeho zesměšňování se. Tím pádem má své publikum složeno výhradně z trochu zlomyslných fanoušků, zvědavců a lidí, kteří si chtějí užít poněkud netypickou zábavu v klubu.
Jako členové té třetí skupiny jsme si s přáteli přirozeně nemohli nechat ujít jeho koncert na začátku léta v Barrák music club. Musím říct, že co Metrix postrádá na kvalitě, bohatě vynahradí formou, v jaké to podá. Všichni nadšeně křičeli souhlas, když se asi podvacáté ptal „Bavíte se?“ a věrně ho nesli na rukou při jeho crowd surfingu, dokonce i peněženka mu zůstala v kapse. Při čekání před backstage na podpis se mě pak chlapík přede mnou zeptal na otázku, kterou si klade snad každý, kdo Metrixe vidí poprvé – myslíš, že to jen hraje, nebo to myslí vážně?
Na jedné straně nám fenomén jménem Metrix ukazuje, jakým směrem se ubírá kulturní zábava nejen dnešní mládeže. Dneska je to Metrix, zítra to klidně může být nějaká hudební troska proslulá svými exhibicemi v talentových soutěžích. Na straně druhé, kritizovat dnešní hudební kulturu může každý, vždyť i mnoho světově populárních interpretů je na tom hudebně podobně jako Legenda z Hroznové Lhoty. Když si to tak vezmu, Metrixe mám docela rád. Své publikum rozhýbat a rozvášnit dokáže bez problému, tak proč by nemohl žít svůj sen, i když poněkud neohrabaně?