Zimní škola matematiky a fyziky 2016 pořádaná MFF UK

V druhém únorovém týdnu proběhla již tradiční Zimní škola matematiky a fyziky (ZŠMF), kterou pořádá MFF UK, naše fakultní škola. Je určena pro všechny středoškoláky se zájmem o matematiku a fyziku, kteří se této akce ještě nezúčastnili. Poněvadž jsem tyto “podmínky” splnila a zároveň ráda jezdím na obdobná soustředění, rozhodla jsem se letošního ročníku zúčastnit. Dlouho jsem váhala, jestli na to vůbec mám, ale nakonec jsem se odhodlala. A udělala jsem dobře.
Letošní ZŠMF se uskutečnila v Nové Vsi u Rýmařova, odkud je doslova na dohled Karlov pod Pradědem (ano, místo známé z lyžáku či adapťáku). Tým tvořilo 29 účastníků z celé České republiky a 12 organizátorů. ORGové jsou zejména “matfyzáci”, ale někteří studují i jiné (zajímavé) obory, například molekulární biologii na přírodovědecké fakultě či informatiku na ČVUT.
Většina lidí si pod pojmem “zimní škola” představí 9 dnů plných matematicko-fyzikálních přednášek s minimem pohybu či pobytu venku. Realita se ale této představě moc nepodobá. Na programu tedy přednášky samozřejmě byly, ale jen 2x denně. Vždy probíhaly paralelně 3-4 přednášky, proto si každý mohl vybrat dle svého gusta a nenudil se. Spíše bylo mnohdy náročné si vybrat jen jedno téma. Mezi nejzajímavější přednášky patřila například Speciální teorie relativity, Nerovnosti (Cauchyho-Schwarzova nerovnost, nerovnost aritmetického a geometrického průměru), Akustika hudebních nástrojů či Goniometrické substituce
Zároveň jsme se nezabývali jen matematikou a fyzikou, ale ve velké míře jsme se setkali i s biologii a s programováním. Mohli jsme se dozvědět něco o databázích, využití geometrie v počítačích, zabývali jsme se genetikou a všemi možnými i nemožnými ději v buňkách rostlin či si rozšířili znalosti v algoritmizaci.
Tu nejpodstatnější část ale tvoří hry. Tím nemyslím deskové hry či šachy (ačkoliv i na tohle byl občas čas), ale hry více či méně brutální (běhací, v lese, v noci, v zimě…). Třeba takový výsadek, kdy jsme hned první noc byli autem dovezeni (se zavázanýma očima) doprostřed lesa a museli se vrátit do chaty, aniž bychom měli s sebou nějakou navigační pomůcku. Nebo noční hry, kdy jsme byli někdy uprostřed noci vzbuzeni a posláni na jakousi stezku, kde jsme si museli zapamatovat co nejvíce informací.
Také jsme ani moc nespali (můj průměrný denní spánek se pohybuje okolo 5 hodin), což bylo tedy dosti náročné – jak psychicky tak i fyzicky. Ale člověk si uvědomil, že toho zvládne daleko více, než si myslí a posune ho to zase dál. Zároveň měl příležitost se setkat se skvělými lidmi, kteří mají stejné či podobné zájmy. Jsem nadšená z toho, že takovéto akce u nás probíhají – ne ve všech zemí je toto zvykem.
Školu matematiky a fyziky bych doporučila všem zájemcům o přírodní vědy (i o biologii či chemii), kteří chtějí zažít legraci, mají rádi hry a soutěže, nebojí se šáhnout si na dno a nevadí jim bláto a nedostatek spánku. Osobně mohu říci, že už jsem navštívila poměrně hodně podobných akcí, ale ŠMF sahají sotva po kotníky. Proto pokud vás alespoň trochu láká vydat se na tuto skvělou akci, určitě jeďte! Třeba hned za půl roku na Letní školu matematiky a fyziky.
Markéta Machalová 7.A