Kvinty už nejsou na gymnáziu žádnými nováčky. Se svými spolužáky se znají čtyři roky, mají společnou historii, zážitky i vlastní třídní „pravidla“. Letos je proto čekal adaptační kurz s trochu jiným cílem: poznat svého nového třídního učitele-a dát mu šanci poznat je. První část programu patřila právě třídě. Nový třídní se nejprve musel zorientovat v tom, kdo před ním vlastně stojí. Pomohla mu například „Mapa třídy“, při které se žáci pohybovali po pomyslných osách podle toho, jací jsou, jak fungují ve škole a jak podle jejich názoru funguje celá třída. Ranní ptáčata se tak potkávala s nočními sovami, plánovači s improvizátory a zastánci klidu s těmi, kterým nevadí trochu ruchu. A pak přišel na řadu skutečný „uživatelský manuál ke třídě“. Žáci společně přemýšleli, jak je nejlépe motivovat, co je spolehlivě naštve, co by měl nový třídní vědět a co od něj vlastně potřebují. Své zkušenosti ze společných čtyř let připomněli také v aktivitě „Tři pravdy o nás“, kdy anonymně popisovali momenty, které podle nich nejlépe vystihují jejich třídu. Následně poznávání pokračovalo i opačným směrem. Tentokrát se pod lupou ocitl nový
třídní. Žáci tipovali, co je pravda a co lež z jeho života, zkoušeli si zapamatovat jeho odpovědi na otázky typu „Raději bych…“ a nakonec se pustili do detektivního pátrání. Z indicií měli odhalit jeho zájmy, zkušenosti, cestovatelské preference, malé zvláštnosti i věci, které by o něm ještě chtěli zjistit. Důležitou součástí programu byla také otevřená domluva: Co od svého třídního můžeme čekat? Co naopak ne? Kdy za ním můžeme přijít? A co potřebuje on od nás? Výsledkem byla společná „první dohoda“ – několik bodů, na kterých se třída s novým třídním shodla.
Program ale samozřejmě nebyl jen o povídání. Nechyběla skvělá sportovní olympiáda, která přinesla spoustu legrace a výzev, týmové aktivity ani bojovka na Bílý Kříž. Večer pak patřil
mimo jiné scénkám, ruletě s odměnami, dopisu třídnímu a společné závěrečné reflexi.
Jaká činnost mu dokáže úplně zastavit čas? A jaké rozhodnutí v životě ho možná stálo nejvíc odvahy?
Kvintový adaptační kurz tak nebyl o seznamování lidí, kteří se neznají. Byl o novém začátku vztahu mezi třídou, která už má svůj vlastní příběh, a člověkem, který do něj právě vstupuje. A možná právě díky tomu mohl nový třídní na konci kurzu říct: „Teď už o vás vím zase o něco víc. Tak pojďme společně do druhé poloviny studia. Vzhůru do kvinty.”
Za realizační tým Školního poradenského pracoviště (Mgr. Štěpánová, Mgr. Kaniová, Mgr.
Korbelová, Mgr. Wilde) a nové třídní učitelé (Mgr. Holečková, Mgr. Hrabec) a sporťáka (Mgr.
Diblík)
Vedoucí Školního poradenského pracoviště
Mgr. Martina Štěpánová
Přihlaste se k odběru a mějte aktuální informace ze
života školy vždy po ruce.