S příchodem na vyšší školu se dostáváme na vyšší úroveň našeho života, což není nic nového. Co to ale obnáší? Ve chvíli, kdy jsem já prošla jejími dveřmi, jsem to zjistila. Uvedu vám jeden příklad z praxe.

Přijdeme ze školy a první, co obvykle jako studenti uděláme je, že se připravujeme na další den. V ten moment zjistíme, že píšeme těžký test z matematiky. Vytáhneme si učebnice a procházíme si obtížné příklady. Do toho zmatku nám zavolá kamarádka, kterou jsme dlouho neviděli. Máme jí tolik co říct… ale píšeme test. A je to čím dál tím horší. Doba, za kterou jsme své „staré“ přátele neviděli se zdá velmi dlouhá.

A co se nestane. Zanedlouho se s kamarádkou konečně sejdeme, avšak nemáme si o čem povídat. O škole? Vždyť ani nezná mé spolužáky. Neví, kdo mě učí. Ztratily jsme se navzájem.

Proto je důležité se prosadit v novém kolektivu. Seznámit se s lidmi, kteří budou po dlouhou dobu naším okolím. Výhodou je, že můžeme začít odznova. Máme čistý štít. Můžeme se změnit. Sice jen trochu, ale nemohlo by být právě tohle důvodem, proč si se „starými známými“ nerozumíme? Změna naší osobnosti? Podle mého názoru, je tomu právě tak.

Tímto tvrzením bych chtěla připomenout, že jsou lidé v dnešní době docela vstřícní. To samozřejmě platí i o profesorech, kteří se snaží novým studentům ulehčit jejich začátky.