80 let od konce války: Příběhy, které nesmíme zapomenout

80 let od konce války: Příběhy, které nesmíme zapomenout

Dolní Lhota hlásí 17 obětí *** Poruba hoří *** Blažejova továrna na nábytek zcela zničena *** Pozor na ostřelovače na věži kostela sv. Mikuláše *** Němci pohřbíváni přímo v zákopech *** Porubský zámeček – poslední ohnisko zoufalého nacistického odporu *** Československým tankistům zbývají už jen čtyři tanky *** Velitel 4. ukrajinského frontu maršál Jeremenko přespal na Smyčce *** Osvobození Ostravy je otázkou několika málo hodin 

Takovéto zprávy by mohla přinášet svobodná média sledující strhující finále Ostravsko-opavské operace, největší vojenské akce na našem území. Stopy těchto dramatických událostí jsou zaznamenány nejen v kronice Poruby, ale i mnoha příměstských obcí. V rámci projektového dne se s jejich pomocí vydali proti proudu času žáci obou kvart víceletého studia. Co pro ně dějepisáři ve spolupráci se studentem Daliborem Čaplou připravili?

Nebylo toho málo. Úvod dne byl v režii příslušníků Československé obce legionářské, kteří se na místo někdejších bojů dostavili v uniformách spojeneckých armád. Množství historických artefaktů, kterými legionáři doplňovali svůj výklad, bylo vskutku impozantní. Ostatně posuďte sami:

Přednáška ČsOL

Přednáška ČsOL

Další část projektového dne připravil Petr Nezdařil. Kreativně využil digitální databáze Zemského archivu v Opavě. Jako podklad k badatelské žákům posloužily naskenované kroniky Dolní Lhoty a Kyjovic. Ty uchovávají nejen velké příběhy, ale i fragmenty dějů a neokázalou statečnost obyčejných lidí. Vzpomeňme třeba hrdinského činu třiaosmdesátiletého Matěje Švidrnocha, který v době největších bojů s nasazením vlastního života dopravil padlé na dolnolhotský hřbitov. O tom jak intenzivně probíhaly boje v tomto regionu, svědčí mapa z kroniky Kyjovic, jež zachycuje zničené, těžce poškozené a poškozené objekty obce (barva červená, zelená a šedá).

Mapa Kyjovic, 1945. Zdroj: kronika obce

Mapa Kyjovic, 1945. Zdroj: kronika obce

Ale zanechme listování v zažloutlých kronikách a ponořme se i media res, tedy k jádru věci. Vyvrcholení projektového dne opět připravil Petr Nezdařil: “Dějinná paměť krajiny je patrná i v ulicích staré Poruby. Proto jsme vyrazili do nejbližšího okolí. Naše putování začalo na Dybalově hřišti, dříve farském poli. Za jeho plotem dodnes stojí část obce, dříve označovaná jako Hradčany. Právě tady začal útok sovětské a československé armády,  jehož cílem bylo osvobození Ostravy. Podívali jsme se také na stanoviště sovětských Kaťuší, které zasypávaly okupanty bránící se v přilehlém Svinově. Naše putování nás zavedlo až k porubskému bludnému balvanu, který dnes slouží jako připomínka obou světových válek. Ná zpáteční cestě jsme se ještě zastavili u kostela svatého Mikuláše, v jehož blízkosti byly dočasně  pohřbeny desítky padlých rudoarmějců.”

V čem byl projektový den jedinečný? Rozhodně v tom, že k jeho realizaci se spojili dějepisáři se studentem Daliborem Čaplou, ideovým otcem celé akce a spojkou na Československou obec legionářskou.

//