Na počátku měsíce listopadu navštívili žáci třetích ročníků a septimy se svými učiteli češtiny Památník Petra Bezruče v Opavě, jenž je jedním z šesti expozičních objektů a areálů Slezského zemského muzea.
Návštěva Bezručovy Opavy měla dvě významná zastavení spojená se dvěma edukačními programy, a to Život a dílo Petra Bezruče v budově Památníku a Literární vycházka Opavou po stopách zakladatele moderní literatury ve Slezsku.
Průvodkyně v prvním bloku nejdříve seznámila návštěvníky s historií Památníku Petra Bezruče, který se nachází na místě, kde stával básníkův rodný dům. Vznikl ještě za umělcova života, je literárněvědným pracovištěm a současně expozičním areálem. PPB zaměřuje svou činnost převážně na zpracovávání a získávání pozůstalostí významných literátů Slezska a severní Moravy. V depozitářích pracoviště je uloženo 200 000 dokumentů z pozůstalosti zhruba 85 literátů. Bezručův rodný dům byl dle slov průvodkyně na konci 2. světové války výrazně poškozen, a proto musel být zbořen. V roce 1946 byla v Opavě ustanovena Společnost Petra Bezruče s cílem shromažďovat materiály k životu a dílu P. Bezruče a umožnit badatelům vydávat práce s bezručovskou tematikou. Hlavním cílem Společnosti P. Bezruče bylo vybudování Bezručova muzea. V roce 1952 převzal úkoly zmíněné společnosti Slezský studijní ústav v Opavě, v němž bylo založeno speciální oddělení Petra Bezruče. Dle básníkovy poslední vůle se stal Památník Bezručovým dědicem, včetně autorských práv. Součástí onoho dědictví byl i Srub Petra Bezruče v Ostravici. Při reorganizaci Slezského studijního ústavu došlo roku 1958 k převodu Památníku pod Slezské muzeum v Opavě. Z iniciativy tohoto pracoviště vznikl na počest umělce v témže roce literární festival Bezručova Opava. Koná se každoročně v září, prošel řadou změn až k dnešní podobě multižánrového festivalu.
Průvodkyně nás dále seznámila s klíčovými momenty v životě a díle Petra Bezruče. Vyzdvihla aktivity Antonína Vaška, básníkova otce, národního buditele Slezska, českého vlastence, učitele na opavském gymnáziu, spoluzakladatele Opavského besedníku, prvních česky vydávaných novin v Opavě, a badatele, který byl s to ve své době otevřeně vystoupit proti pravosti RKZ. Dále jsme se dozvěděli mnohé informace o ženách, jež vstoupily do života a díla básníka – Maryčka Sagonová, Doda Bezrutchová a Františka Tomková (milostné básně P. Bezruče ve Slezských písních, básnická skladba Labutinka). Zvlášť zajímavé byly informace o místech blízkých básníkovu srdci (Opava, Háj ve Slezsku, Brno, pobyt na místecké poště, seznámení se s básníkem a učitelem Ondřejem Boleslavem Petrem, Branka u Opavy, Ostravice, Kostelec na Hané).
Velice přínosné byly informace týkající se geneze Bezručovy jedinečné básnické sbírky Slezské písně. Lektorka nás seznámila s genezí celé knihy od prvních zásilek básní do redakce Času Janu Herbenovi až po vydání Slezského čísla Besed Času (1903) a sbírky Slezské písně (1909). Nezapomněli jsme se dozvědět, že konvolut básní patří k nejpřekládanějším českým knihám, byl přeložen do více než čtyřiceti světových jazyků, včetně čínštiny, japonštiny a korejštiny. Závěr prohlídky Památníku byl vyčleněn rozhovoru básníka Petra Bezruče s jeho sekretářkou Zdenkou Kadlecovou, provdanou Tomáškovou, který pořídili pracovníci ostravského rozhlasu.
Po zhlédnutí expozice o životě a díle P. Bezruče absolvovali žáci a jejich pedagogové Literární vycházku Opavou. Tento lektorovaný výklad začíná v Památníku na Ostrožné ulici a pokračuje společnou vycházkou po místech spjatých s odkazem básníka a prozaika Petra Bezruče. Měli jsme možnost vidět sochu Petra Bezruče ve Dvořákových sadech autorů Jaroslavy Lukešové, Vladimíra Kýna a Jana Benetky z roku 1967. Symbolem Bezručova díla je zde sedm kamenných stél, sedm pilířů, s názvy a alegoriemi Bezručových básní. Bustu Petra Bezruče sochařky Jaroslavy Lukešové z roku 1962 jsme obdivovali na Bezručově náměstí. Naše putování po Bezručových stopách jsme ukončili na opavském hřbitově u umělcova hrobu. Socha sedící dívky na náhrobku pochází z tvůrčí dílny Vladimíra Navrátila.
Návštěva Bezručovy Opavy byla pro žáky i učitele mnohostranně inspirující. Na autentických místech, jež jsou spjata s životem a dílem zakladatele moderní literatury ve Slezsku, jsme si mohli uvědomit, jak fascinující pramennou základnou oblast českého Slezska a severovýchodní Moravy byla pro Petra Bezruče, „prvého barda, co promluvil“. Reflektovali jsme rovněž Bezručův jedinečný vliv na další slovesné umělce, výtvarníky, hudební skladatele a současně i tu skutečnost, že již za svého života byl Bezruč s to překročit svým významem a působností hranice regionální literatury a vstoupit tak to kontextu celonárodního písemnictví.
Autor textu: Lukáš Průša
Autoři fotografií: Tereza Čermáková. Dominik Bodinger, Gabriela Hudecová
3.C
V Památníku Petra Bezruče
Eva Schwanová Lukáš Průša
7.A
Lucie Peterková
Samuel Noskievič a Lucie Peterková
U hrobu Petra Bezruče
3.D
Básne Slezského čísla
3.D
Poeziomat
Martin Hošek
Wichterlovo gymnázium je příspěvkovou organizací zřizovanou Moravskoslezským krajem
