Plakát k divadelní hře, http://www.divadloarena.cz

Klára: 1. 10. 2014 se studenti prvního ročníku, kvint a sext zúčastnili divadelního představení s názvem “Neuvěřitelné příhody Julie a Nataši.”

Toto představení odkazovalo na postavu Fausta, který uzavřel smlouvu s ďáblem. Když se o něm Julie a Nataša dočetly, tak se to rozhodly také zkusit a po pokusu se s ďáblem opravdu setkaly, což ovšem nevěděly.

Valerie: Autory už zmíněné divadelní hry jsou uznávaní ruští dramatici Jurij Muravickij a German Grekov. Hra, u nás v Ostravě, měla premiéru 14. června 2014 v Divadle Komorní scéna Aréna. 

Drama o příběhu dvou mladých dívek obecně ukazuje svět mládeže v dnešní době. Dívky mají zcela přesné představy o tom, jaké by měly být jejich životy. Julie by chtěla být slavnou zpěvačkou a Nataša chce být krásná a oblíbená. Jelikož jsou jejich životy  úplným opakem toho, co by si dívky přály, snaží se najít nějaký způsob, jak své sny zrealizovat.

Klára: Příběh pokračuje. Julie s Natašou, v průběhu čekání na ďábla, najdou mobil a rozhodnou se ho vrátit majiteli. V tom se do příběhu dostává nová postava, dědeček – Metoděj Filipovič Stroljarov. Metoděj pozval dívky na čaj a povídal si s nimi o jejich životě, problémech nebo snech.

Valerie: Julie cítila k Metoději Filipoviči velké sympatie, protože on se jako jediný zajímal o to, co chce a co ji trápí. Filipovič nabídne Julii a Nataši pomoc tím, že s nimi sepíše smlouvu o jejich přáních. Samozřejmě za nějakých podmínek. Poté, co dívky podepsaly Metodějovu smlouvu, začaly místo štěstí mít smůlu. Nevěděly , co se jim děje, a tak se s Filipovičem šly poradit.

Klára: Metoděj jim řekl, že aby se stvrdila smlouva, kterou sepsaly, musí udělat nějaký zlý čin, nejlépe zradu. Julie a Nataša přemýšlely a nakonec jej udaly policii, čímž zradily samotného ďábla, který na ně byl za ten čin pyšný. Dostaly, co chtěly, aby zjistily, že jsou ještě více nešťastné než byly. Nakonec uvěřily ve spásu a přispěly na stavbu kaple.

Valerie: Smlouva se musela nějakým způsobem “aktivovat”. Musely vykonat jakýkoli špatný skutek – nejlepším špatným skutkem je zrada. Dívkám až teď pořádně dochází, s kým mají tu čest… 

Příběh, který se zdá být klasickou divadelní hrou, má zcela jiný přednes, než by se dalo u takového děje čekat. V příběhu se po určitých částech objeví tzv. 3 stíny, kteří se buď z neznámého důvodu objeví ve třech pódiových dveřích pro pocit napětí nebo připravují kuriozity na další scénu. Z jednoho “stínu” se uprostřed hry vyklube bývalý přítel Julie, kterého před týdnem pustili z vězení. Dá se říci, že byl ve vězení za sexuální harašení. Dále se ve hře neustále do monologů postav přidávají vulgarismy.

Klára: Bylo to mírně (dobře, ne až tak mírně) vulgární představení se spoustou vtipných a občas až trochu dojemných scén a mně osobně se moc líbilo. Bohužel taky jeden člen pedagogického sboru vulgarismy nezvládl a musel si jít vydechnout před sál, což vyvolalo ještě větší pobavení publika. 

Valerie: Přeci “doba už je taková” – zdůrazňuje podstata příběhu. Upřímně to byly většinou ty části, kterým se neustále smála celá aréna plná našich studentů. Ačkoli byl děj příběhu smutný nebo děsivý, tak za každé situace byl pojat vtipně. Můj dojem je asi takový – díky této hře, jsem po zbytek dne měla úsměv na tváři.