Michal Viewegh vydal novou knihu

Ačkoli nepatřím mezi zažrané vieweghovce, přesto jsem neodolal novému knížnímu titulu. Nedovedu si racionálně vysvětlit mou téměř až nesmyslnou touhu po přečtení právě vydané knihy povídek Michala Viewegha (*1962) s příhodným názvem Zpátky ve hře. Viewegh se opět ujímá své oblíbené postavy Oskara, kterého na stránkách nových povídek staví do mnoha nezavidění i záviděníhodných situací kažodenního života.

Obecně vstupuje v platnost vieweghovská trojice sex-láska-nemoc. Proč nemoc? Souvislost s autorovou životní událostí, která jej v roce 2012 částečně odstavila na vedlejší kolej, je v textech jasně patrná. Spisovatel Oskar trpí ztrátou paměti, která je současně s manželskými trablemi přímo smrtelnou kombinací. Nicméně i ke smrtri není daleko.

Velmi mě jako nadšeného kafkofila zaujala předposlední povídka s názvem Zmenšený muž. Kafkovská proměna pojata v nadneseném duchu a se špetkou koření absurdity vyznívá částečně pozitivně, ostatně jako většina jeho textů.

Když se Oskar 8. prosince (to datum už nikdy nezapomene) probudil z nepokojných snů, zjistil, že je odhadem o metr menší než včera. Že se tak dramaticky zmenšil, poznal hned, jak ráno v posteli otevřel oči. I pod peřinou si připadal krátký a zároveň jaksi podivně odlehčený – a skutečně, když se nadzvihl na loktech a pokrývku odkryl, jeho odhad se okamžitě potvrdil…

(VIEWEGH, Michal. Zpátky ve hře. Druhé město, 2015.)

Výjimkou není ani poslední povídka, která dala knize název. Zpět ve hře není jen Oskar, ale i samotný Michal Viewegh, ostatně můžete posoudit sami.

Tento soubor povídek  se pro mě stal mou vlastní čtenářskou premiérou, jelikož se mi ještě nikdy nestalo, abych knihu přečetl v tentýž den, kdy jsem si ji koupil. V takových případech si může spisovatel gratulovat. Můžu autorovi takových knih jen tiše závidět (a číst je).