Vlajka Rady Evropy

Lubomír Zaorálek převzal předsednictví Rady Evropy 19. května v Nikósii, hlavním městě předchozí předsednické země. Na půl roku se tak Česká republika dostává do čela Výboru ministrů, což je hlavní rozhodovací orgán Rady Evropy. Po České republice, která tuto instituci povede do 15. listopadu, poté převezme předsednictví Dánsko

Do Rady Evropy Česká republika vstoupila ještě jako součást Československa v roce 1991, o dva roky později pak již jen jako samostatná Česká republika.

Rada Evropy v současné době čítá 47 členských zemí. Hlavním úkolem této organizace je zajistit vědecké, sociální, ekonomické i další bezpečnosti pro všechny členy. Součástí Rady Evropy je také Evropský soud pro lidská práva, který stejně jako samotná řídící instituce sídlí ve francouzském Štrasburku.

Exkluzivně pro Glossarium se k této záležitosti vyjádřil také samotný ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, který předsednictví na Kypru přebíral.

Pane ministře, Česká republika bude po dvaadvaceti letech předsedat Radě Evropy a mě by zajímalo, jak by se podle Vás měla česká veřejnost k této věci postavit nebo jak by k tomu měla přistupovat?

Já bych byl hlavně rád, kdyby se podařilo české veřejnosti vysvětlit, co to je Rada Evropy. Protože se obávám, že to je často nad síly, aby si většina uvědomila, že Rada Evropy je něco jiného než Evropská rada. Což není chyba lidí, protože ono je to spíš neštěstí.

Rada Evropy není Evropská unie. Rada Evropy je organizace, která je starší a která dokonce vznikla v roce 1949 a sdružuje 47 zemí, 820 milionů obyvatel. Má jako hlavní cíl od toho roku, co vznikla, ochranu práv lidí a má k tomu dneska zřízený Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

Ona ta obtíž je také v tom, jak asi víte, ona má dokonce Rada Evropy stejnou vlajku a hymnu jako Evropská unie, což tu věc ještě více znejasňuje. Tak já bych rád řekl, že to ale není Evropská unie, ale že to je naopak Rada Evropy, která měla první tu hymnu a Evropská unie ji vlastně pouze od ní převzala časem. Takže vlastně Rada Evropy je především, to je ta základní informace, kterou bych chtěl, když už máme předsednictví, sdělit, aby to více lidí pochopilo, že je opravdu jiná instituce než Evropská unie.

A co navrhujete proto, aby se zvýšila transparentnost tady těch evropských orgánů jako právě třeba Rady Evropy? Aby to bylo součástí života těch lidí, aby mu věřili a tak?

Já si nemyslím, že jsme schopni to dramaticky změnit. A nevěřím tomu, že i když jsme v předsednictví Rady Evropy, tak že jsme schopni to zpopularizovat.

Já bych si přál jenom, aby se zvýšilo množství těch lidí, kteří o tom něco ví, a kteří si řeknou, že jsou to věci a instituce, které je třeba brát vážně. Takže i to naše předsednictví musíme vykonávat nejlépe, jak jsme schopni. Protože to je jenom jedna část toho, co my jako Česko musíme dělat. Naše zahraniční politika, naše diplomacie a to, jak se pohybujeme ve světě, to je taky jeden kamínek toho, jak bude ta Evropa zítra vypadat, jak bude ten svět vypadat. Máme v tom svou roli, já bych ji vůbec nepodceňoval. Prostě my jsme jeden z těch, který musí přispět k tomu, aby ty instituce fungovaly, protože ony nás ochraňují, ony nás chrání. A my se o to musíme snažit.

Bylo strašně důležité, že právě v těchto, řekněme zdánlivě větších zemích Evropy, jsou ti politici, kteří si uvědomují, jak je důležité ten systém držet pohromadě. Protože i kdyby se, víte, Evropa měla rozpadat a vytvořila se nějaká jádrová Evropa těch nejsilnějších států, tak všichni vědí, že to bude strašné oslabení. A jak to říkají i Němci dneska, současná politická reprezentace: Někdo si myslí, že Německo je silně, na současné světové poměry je nekonečně slabé. Jsme malá země. Evropa se skládá z malých zemí a z těch, kteří to ještě nevědí, že jsou malí. Tak se to dneska říká.